Čtvrtek 22. dubna 2021

Closeup photo of women legs in high heeled shoes locked by chain

Proč naše babičky trápily křečové žíly méně než nás?

Křečové žíly znali už ve starověkém Egyptě a Řecku. A své o nich věděli i naši prarodiče, kteří museli používat k mírnění příznaků obinadla nebo podstupovat klasickou chirurgickou operaci. Ta přitom znamená několik týdnů klidového režimu. Křečové žíly a další příznaky nemocných žil, se ale dříve netýkaly každého druhého dospělého Čecha, tak jako teď.

První varování nám nestačí

Křečové žíly nepřijdou z ničeho nic. První varování můžeme cítit po dlouhém sezení nebo stání, a to spíše v letních měsících. Může mít podobu večer oteklých nohou, nočních křečí, bolestí nebo pocitu, že máme na noze kouli. Podle průzkumu ale trvá více než rok, než se odhodláme navštívit s nimi lékaře. Není proto divu, že často přechází toto tak zvané „nulté stadium“ do viditelné podoby a objeví se metličky nebo křečové žíly. Mohlo by se zdát, že na tom jsme všichni v Evropě stejně, ale není tomu tak. Zatímco v ostatních státech Evropské unie má skoro 60 % nemocných zmiňované nulté stadium nebo viditelné jen metličkové žilky, u nás vedou klasické křečové žíly a další, ještě vážnější příznaky. Křečovými žílami totiž volání těla o pomoc nekončí.

Jak to dělaly naše babičky?

Naši předkové měli velkou výhodu ve způsobu života, který vedli. Pravděpodobnost, že se vás budou týkat křečové žíly, totiž zvyšuje nejen dědičnost a u žen počet porodů (tedy neovlivnitelné faktory), ale také dlouhodobé stání nebo sezení. Naše babičky (protože žen se týkají křečové žíly častěji) měly i další přirozené zbraně.

  • To, co bylo dříve běžné a nám teď chybí, je pravidelný pohyb. Dlouhé cesty pěšky můžete nahradit alespoň kratší chůzí do práce, procházkou, plaváním nebo jízdou na kole. Pomoci může například i tzv. žilní gymnastika (různé cviky chodidly).
  • Místo horké vany znaly naše babičky jen koupel v rybníku nebo řece a o existenci sauny nevěděly – teplo nedělá dobře žádnému zánětu, tedy ani tomu v žilní stěně…
  • Vysoké podpatky byly při práci nemyslitelné. I vy ze skříně vytáhněte pohodlnou obuv s nízkým podpatkem, 3 centimetry jsou tak akorát.

Výhody moderní doby – léky, pomůcky a technologie

Obrovské změny posledních desetiletí znamenají nový způsob života i v tom dobrém.

  • Nové léky – v 60. a 70. letech minulého století začali lékaři k prevenci používat venofarmaka, léky na posílení žil. „Nasadit ověřené venofarmakum je vhodné již v tzv. nultém stádiu – tedy tehdy, kdy ještě křečové žíly nejsou viditelné, ale pacient již má potíže. Tady bezesporu platí čím dříve, tím lépe. Doporučuji dlouhodobé užívání, přičemž je nevysazujeme ani před operací, a bereme je i v období kolem operace. Operací však léčba samozřejmě nekončí a pacienti by měli brát venofarmakum i v pooperačním období,“ upřesňuje MUDr. Robert Vlachovský z Centra žilní chirurgie VASCUMED a LF Masarykovy univerzity v Brně.
  • Nové pomůcky – zatímco naši prarodiče byli odkázáni na obinadla, my si můžeme vybírat z kompresních punčocháčů, podkolenek nebo stehenních punčoch různých kompresních stupňů a barev. Přesto zůstávají neoblíbené. To potvrzuje i odborník: „Kompresní punčochy jsou základní součástí režimových opatření a jedním z pilířů léčby. Pravdou ale je, že mezi pacienty nejsou příliš oblíbené, hlavně v létě, kdy se začínají objevovat vyšší teploty. Proto jim doporučuji, aby zejména v teplých měsících nezapomínali na další režimová opatření a také na ověřená venofarmaka (léky na posílení žil), které může předepsat jak praktický lékař, tak specialista.”
  • Nové technologie – internet a rozvoj mobilních aplikací se ukazuje i v této oblasti. Konkrétní cviky z oblasti žilní gymnastiky a další podrobnosti ke křečovým žílám, metličkám i otokům najdete například na www.zilniporadna.cz nebo v mobilní aplikaci „Bolí Vás nohy?“.
  • Nové metody – ty mají k dispozici žilní chirurgové. Moderní možnosti vyjmenovává MUDr.  Vlachovský: „I když klasické chirurgické odstranění žil je v naší zemi nadále dominantní metodou, stále více pacientů se zajímá o moderní neinvazivní metody. Patří mezi ně především nitrožilní laserové ošetření, radiofrekvenční ablace, mechanicko-chemické ošetření a nejnověji žilní lepidlo. Hlavními výhodami je možnost ambulantního provedení bez nutnosti hospitalizace, provedení v místním znecitlivění, a především podstatně rychlejší rekonvalescence než po klasické operaci.“

Zdroj foto: archiv PR ag.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.