Zdraví

Pertuse neboli černý či dávivý kašel hlásí návrat i v rámci České republiky. Počty nakažených se rok od roku zvyšují především vlivem nižší proočkovanosti dospělé populace. Za rok 2019 v Česku onemocnělo černým kašlem 1 347 pacientů. Dospělí, pro které bývá průběh nemoci identický s virózou, fungují jako roznašeči. Ve smrtelném nebezpečí se ocitají především děti během prvních šesti měsíců od narození. Účinnou ochranou je očkování.

V Česku trpí každé dvanácté dítě ve věku do čtyř let oční vadou. Předškoláků se zhoršeným zrakem je pět až deset procent. Dětí školního věku je zhruba čtvrtina. Právě s nástupem do školních lavic se totiž u dětí oční vada mnohdy projeví naplno.

S nástupem do školy se dětem všechno jako mávnutím kouzelného proutku změnilo. Pro malý dětský organismus je náročné ráno brzy vstávat, když je venku ještě tma, ve škole se soustředit a intenzivně žít v novém prostředí, a hlavně v novém kolektivu. Nový denní režim navíc nepočítá s odpoledním odpočinkem, což může být pro některé děti problém.

Nadcházející sezona bude přát kapénkově přenosným nemocem, tedy nejen covidu, ale i dalším infekcím. Během pandemie jim nebyl věnován dostatek pozornosti, ale nikam nezmizely, jen je utlumila proticovidová opatření. Koronavirus, chřipka a pneumokok nejčastěji vedou k úmrtí v rizikových skupinách seniorů a chronicky nemocných. Jedním z hlavních rizikových faktorů respiračních onemocnění je právě věk.

V životě každého z nás jsou nejdůležitější dva aspekty. V první řadě je to zdraví, díky němuž můžeme své dny prožívat naplno a bez zábran; tím druhým je pak vzhled, který nám přináší zdravé sebevědomí. V dnešní době, kdy na nás ze všech stran útočí stres a negativní faktory ovlivňující naše tělo, je potřeba, abychom se na své zdraví i psychickou pohodu opravdu důkladně zaměřili. A dobrá zpráva je, že na to nemusíme být sami.

Mezinárodní den zraku si každoročně připomínáme druhý říjnový čtvrtek, tj. 14.10.2021. Letošní rok je spojený s globální kampaní, která má motivovat k preventivní kontrole očí. Absolvovat by ji mělo celosvětově minimálně milion lidí. Do výzvy se zapojilo Česko i Slovensko.

Železo má v našem těle, respektive především krvi, nezastupitelnou funkci. Je totiž součástí hemoglobinu, prvku červených krvinek, které jsou zásobárnou kyslíku pro všechny naše buňky. Pokud buňky nejsou dostatečně okysličené, nemají dostatek železa a naše tělo pak výrazně strádá. V některých případech nedostatek tohoto prvku vyústí až v chudokrevnost, tzv. anémii, což je závažný zdravotní problém.

Hyperurikémie je onemocnění, jehož největší hrozbou je často absence příznaků. Většina postižených osob tudíž o svém problému vůbec neví a na onemocnění přijde až ve chvíli, kdy v jeho důsledku začne docházet k dalším zdravotním problémům. Co tedy hyperurikémie vlastně je?

Tento rok oslavíme 60 let od vzniku měkkých kontaktních čoček. Jejich první návrh pochází z hlavy českého vynálezce a vědce, Otty Wichterleho. Od té doby vynález urazil poměrně dlouhou cestu a dnes zpříjemňuje život více než 100 milionům uživatelů po celém světě. Přesto však v dnešní době spousta jejich nositelů neví, jak se o čočky starat. Za rizikem oční infekce se mnohdy skrývá špatný výběr, nevhodná manipulace i nedostatečná hygiena…

Sepse má každoročně na svědomí miliony lidských životů. 1 Navzdory medicínskému pokroku zůstává sepse velmi častou příčinou hospitalizace na jednotkách intenzivní péče. Právě proto je cílem Světového dne sepse, který si každoročně připomínáme 13. září, zvýšit povědomí o sepsi a rizicích s ní spojených.