pondělí 3. října 2022

Oslaďte si Mezinárodní den čokolády návštěvou Retro muzea Praha

Mezinárodní den čokolády, který se slaví 13. září, je příležitostí dopřát si něco sladkého. Namlsat se alespoň očima můžete v Retro muzeu Praha, kde si Mezinárodní den čokolády taky připomínají.

Zajímá vás, jak vypadaly cukrovinky z Československa? Nebo si chcete přímo na Arabesky, Zoru, Kočičí jazýčky či Kofilu z časů vašeho mládí zavzpomínat? Ve čtvrtém patře Obchodního domu Kotva najdete zajímavou expozici obalů od čokolád, která vám ještě víc osladí čokoládový svátek.

Čokoládu milují snad všichni – muži i ženy, velcí i malí. Platilo to i v době socialismu. Do života v 70. a 80. letech v Československu se lze snadno podívat díky Retro muzeu Praha. Dopřejte si tedy na Mezinárodní den čokolády nejen nějakou tu sladkost, ale i návštěvu tamní expozice obalů od čokolád. Nejsladší den v roce je speciální příležitostí, jak objevit, případně si připomenout historii cukrovinek v Československu. Návštěvníci neuvidí jen obaly od čokolád, ale také plechovky od kakaa a dalších sladkostí či papírové a dřevěné kazety.

Pestrá expozice obalů od čokolád je vypůjčena z největší sbírky tohoto typu obalů na světě. Tu vlastní sběratel Stanislav Krámský. Většina vystavených obalů lákala k mlsání v 70. a 80. letech, některé kousky jsou ale i starší. Smutné Vánoce by byly třeba i bez dnes populárních Arabesek, tedy želé v čokoládě. Jako dárek, který neurazí, se dávaly i v 70. a 80. letech bonboniéry Zora či Maryša. Podle barev se z krabičky vyzobávaly Lentilky. A z dovolené v Jugoslávii se coby suvenýr vozila čokoláda Kraš. Mnohé názvy čokolád známe i dnes, jen už často s obaly v jiné podobě. Expozice obalů od čokolád v Retro muzeu Praha proto poutavě ilustruje také reklamní design v Československu. Snadno rozpoznatelná byla žlutá Kofila s mouřenínem na obalu, ale věděli jste, že vznikl i speciální obal ke spartakiádě v roce 1956? Oblíbenou sérií slovenské značky Figaro byla ta s vyobrazením zvířat, Orionka zase ve spolupráci s časopisem pro děti Mateřídouška umisťovala na obaly obrázky a vtipné texty. 

Po znárodnění v roce 1948 z čokoládového a cukrovinkářského průmyslu – až na výjimky –   zmizely tradiční firmy, jako odpad skončila spousta obalů. Ale třeba logo s bohyní lovu vídaly na obalech cukrovinek Diana děti za Rakouska-Uherska i ty za socialismu. Na počátku 60. let čítal sortiment čokoládových výrobků na 220 položek, sice se postupně zužoval, i tak ale bylo v socialistickém Československu z čeho vybírat a čokoládové výrobky byly dostupné všem. I díky zvyku odborových organizací obdarovávat pracovníky každé Vánoce tradiční kolekcí. U některých druhů se dařilo udržet vysokou kvalitu, ale třeba sójové nebo arašídové pochoutky připomínaly čokoládu spíš vzdáleně. Složení se na obalech začalo nicméně uvádět až koncem 80. let. Kvalitní čokolády se daly sehnat v Tuzexu, třeba Lidka nebo Studentská pečeť, která se v osmdesátkách balila do fólie. Obalové materiály byly překvapivě na vyšší úrovni v 50. a 60. letech, kdy se používal kvalitnější tisk i zlatá ražba. Později ovšem zas bonboniéry a kolekce obohatily různé umělohmotné předěly a výplně. Technici čokoládoven vyvíjeli rovněž speciální stroje, třeba na automatické balení vícedruhových dezertů.

Expozice čokoládových obalů je jen jednou z částí Retro muzea Praha. Ve čtvrtém patře OD Kotva představuje design, trendy i běžný život v 70. a 80. letech minulého století v Československu. Rozkládá se na více než 2 000 metrech čtverečních a ukazuje zhruba 12 000 unikátních předmětů. Husákovy děti a jejich rodiče mnohé poznají, ale co mladší generace? Ti starší mohou v Retro muzeu Praha zavzpomínat, ti mladší se atraktivním způsobem seznámit s historií.

zdroj foto. archiv Adam Heres

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.