A přestože mnohé známé tváře prohlašují, že k mateřství přistupují zodpovědně už jen tím, že si nechaly mrazit vlastní vajíčka, na úvahy o podobném kroku může být ve 35 letech už pozdě. Metoda „social freezing“ totiž funguje jako „pojistka“ pouze při správném načasování.
Rozhoduje čas
Termínem „social freezing“ se označuje metoda odběru a zmrazení vlastních pohlavních buněk – spermií nebo vajíček – pro zachování fertility v pozdějším období. Využívají ho páry nebo jednotlivci, kteří mají na toto zdravotní indikaci (např. závažné onemocnění s plánovanou léčbou ohrožující plodnost). Často však i ženy, které z různých důvodů odkládají mateřství na pozdější věk. „Odebrání a zmrazení zdravých vajíček v mladém věku určitě zvyšuje šanci na budoucí otěhotnění. Je třeba si však uvědomit, že i při této metodě zůstává největším nepřítelem čas,“ vysvětluje MUDr. Hana Višňová, vedoucí lékařka kliniky IVF CUBE v Praze a dodává: „Vajíčka je ideální odebrat před 30. rokem života, později metoda z medicínského hlediska ztrácí smysl. Ačkoli teoreticky mohou být zmrazeny i více než 10 let, těhotenství není vhodné odkládat příliš dlouho, jinak bude pro ženu představovat velké riziko. Jednoduše, ženské tělo není fyziologicky stavěno na porody ve vysokém věku.“
Social freezing jako firemní benefit
Tzv. social freezing ve své podstatě odpovídá první fázi léčby neplodnosti. Během hormonální stimulace je růst folikulů ve vaječnících monitorován ultrazvukovým vyšetřením, následně pacientka přichází k odběru vajíček a jejich zmrazení. „Aby měla žena solidní šanci, že po deseti letech se zamrazenými vajíčky otěhotní, potřebuje jich ideálně tak třicet. Lékař s praxí již odhadne, kolik cyklů bude daná pacientka (podle jejího věku a AMH hodnot) muset podstoupit a zda je pro ni tato metoda vhodná, a i vzhledem k věku možná. Cena jednoho cyklu včetně léků se pohybuje okolo 35 – 40 tisíc Kč“, říká MUDr. Višňová. Na rozdíl od léčby neplodnosti však tato metoda není hrazena z veřejného zdravotního pojištění, a to ani v případě, že je lékařsky indikována například v případě onkologického onemocnění. Náklady hormonální stimulace, odebrání vajíček v narkóze a jejich následné zmrazení si klientka hradí sama. „V České republice tato metoda zatím není žádaná ve velkém, důvodem je určitě i finanční náročnost terapie,“ konstatuje Hana Višňová.
Na nový trend zareagovaly už i některé zahraniční firmy (např. Apple či Facebook), které nabízejí svým zaměstnankyním úhradu nákladů spojených se zmrazením vajíček jako firemní benefit. „Tato možnost může být zajímavá pro mladé ženy, které začínají s budováním kariéry a v období příštích 4-5 let mateřství neplánují. V žádném případě však social freezing nelze vnímat jako 100% funkční pojistku, se kterou může žena odkládat těhotenství na období po čtyřicítce,“ upozorňuje lékařka.
Co jsou to AMH hodnoty?
Anti-Müllerian Hormon je hormon produkovaný folikuly ve vaječnících. Jeho hladina přímo souvisí s počtem těchto folikulů. Na základě koncentrace AMH v krvi lze odhadnout individuální ovariální rezervu vajíček. K nárůstu koncentrace AMH dochází v pubertě, po dosažení věku asi 30 let začíná koncentrace AMH klesat a v menopauze ustane úplně.
Hodnota AMH je dobrým ukazatelem, zda je počet vajíček dostatečný a plodnost ženy optimální, nebo zda její schopnost otěhotnět již klesá.
Co jsou to folikuly?
Folikuly jsou váčky obsahující vajíčko obalené vrstvami buněk. Po narození každé ženy obsahuje vaječník (ovarium) asi 1,5 miliónu tzv. primárních folikulů s oocytem-vajíčkem (pohlavní buňka ženy). Během života ženy jen některé z nich dále rostou. Většina jich zaniká. Jen asi 400 folikulů dospěje do stadia zralého folikulu, který uvolní vajíčko schopné oplodnění.
Folikuly jsou nejen zdrojem vajíček, ale i produkují hormony estrogeny a progesteron, které jsou nezbytné pro normální průběh menstruačních cyklů, normální průběh začátku těhotenství a dalšímu fungování zdravého těla ženy. Vyčerpáním zásoby folikulů dojde nejen k neplodnosti ženy, ale také ke vzniku klimakterických obtíží – přechodu. K tomuto dochází kolem 50. roku věku ženy.
Zdroj foto: archiv kliniky