U jejího zrodu stáli tři prozíraví a podnikaví muži: Antonín Pařík (na fotografii vpravo) spolu s Josefem Džbánkem (uprostřed) a Jaroslavem Sobolem.
Svoje „módní zboží“ vyráběli zprvu na různých místech Prahy. Pronajali si např. starou továrnu na Balabence v Praze Libni. V ní se šily pánské košile, které se staly hlavním výrobním programem prvorepublikové Trioly. K výrobě „dámského módního prádla“ si společníci pronajímali jiné výrobní prostory v Praze i mimo ni. Kmenový kapitál společníků činil 300 000 korun československých. Triola zaměstnávala při svém založení asi 40 dělníků.
V roce 1922 se přeměnila na akciovou společnost a během následujících deseti let hlavní akcionáři, Antonín Pařík, Josef Džbánek a Jaroslav Sobol, vytvořili z Trioly úspěšnou českou značku a firmu, která začala exportovat i do evropských zemí. Po roce 1930 se stal Antonín Pařík majoritním akcionářem Trioly a jako její ředitel se začal připravovat na splnění svého životního snu – vybudovat po vzoru Tomáše Bati moderní továrnu s pásovou výrobou prádla. To se mu také v roce 1932 podařilo! Se stavbou šestipatrové moderní budovy z železobetonu a skla se začalo na jaře roku 1932 a provoz byl zahájen již 2. ledna 1933.
Co by byla firma bez jména? Z rodinného archívu se dovídáme, že název Triola vymyslela jednoho nedělního odpoledne paní Rudolfa Paříková, když svému manželovi poradila: „Tři společníci tvoří triolu, jako noty v hudbě, tak svou firmu pojmenuj TRIOLA“ a hned si ten název začala zpívat. Paní Rudolfa totiž měla klasické vzdělání, vedle hudby a zpěvu uměla také malovat a ve firmě po jistou dobu zastávala funkci, kterou bychom dnes mohli označit jako propagační a marketingová manažerka. Do práce byli zapojeni i tři dospělí synové pana Paříka. Syn Alexandr převzal obchod, pro Triolu nakupoval látky a staral se o kvalitu vyráběného prádla. Syn Rudolf v Triole převzal zodpovědnost za technický stav šicích a ostatních výrobních strojů a syn Antonín se stal později ředitelem Trioly.