Meziročně vzrostl počet žáků základních a středních škol zhruba o 17,5 tisíce. Na školách už dominují silnější ročníky a do prvních tříd nastupuje víc dětí, než kolik ze škol odchází maturantů a učňů. Naopak počty učitelů slábnou. Kolem třetiny pedagogů se blíží důchodovému věku a mladí studenti pedagogických fakult se za katedru příliš nehrnou. Nejhorší situace panuje mezi učiteli technických předmětů, jako je informatika nebo matematika.
V současnosti mohou na 2. stupni základních škol a středních školách učit jen lidé s pedagogickým vzděláním. To značně omezuje počty učitelů především odborných předmětů. Stejně tak ředitelé nemohou jednoduše zaměstnat zájemce z řad profesionálů, kteří chtějí učit například na poloviční úvazek a nemají dodělané pedagogické minimum.
„Trh, který prahne po IT expertech, naráží na zásadní překážku – chybí učitelé, kteří by nové odborníky v IT vzdělávali. Když přijde do školy vhodný kandidát s tím, že by rád studentům předal své zkušenosti, často ztroskotá na legislativě. Aby mohl působit jako středoškolský učitel, musí mít vysokoškolské plus pedagogické vzdělání, což je u žádaných IT odborníků téměř nemožná kombinace,“ upozornil na sílící problém Martin Vodička, ředitel Soukromé střední školy výpočetní techniky (SSŠVT).
S tím by mohla pomoci novela školského zákona, která měla vstoupit v platnost už od září 2019. Podle ní lze učit i bez pedagogického vzdělání, je ale nutné si ho do tří let doplnit a po tuto dobu být pod dohledem služebně starších a kvalifikovaných kolegů. „Dostáváme nabídky od zkušených programátorů a vývojářů, kteří se chtějí podílet na výchově dalších generací ICT odborníků, ale absence pedagogického vzdělání je vždy odradí. Málokomu se bude chtít, byť po určité době, studovat další rok a půl pedagogické minimum při svém zaměstnání, aby mohl odučit pár hodin týdně, to se obávám s novelou nezmění,“ poukázal Martin Vodička.
Odborníci z praxe jsou podle ředitele IT školy vítáni, jádro problému je ale jinde. Tito podle zákona nekvalifikovaní učitelé mají většinou výuku jako doplněk své profese, která je také jejich hlavním zdrojem příjmů. Při porovnání současných mezd učitelů a IT specialistů ve firmách nelze očekávat, že by tomu bylo opačně. Školy však potřebují především pedagogy na plný úvazek.
„Lidé z praxe mají určitě žákům co předat, ale z hlediska novely školského zákona jde jen o jednorázovou, časově omezenou pomoc, ne o systémové řešení celkového nedostatku učitelů,“ míní Martin Vodička. „Základem pedagogického sboru jsou učitelé na plný úvazek, kteří s dětmi pracují každý den, rozvíjí je, k výuce zastávají i funkci třídních učitelů a dělají další činnosti, které k pedagogice patří. Mnohdy lidé, kteří studovali pedagogiku, protože je těšilo formovat děti a mladé lidi, odešli ze školství do finančně lukrativnějších oborů. Jakmile budou pracovníci ve školství lépe finančně ohodnoceni, vrátí se jim vyšší uznání ve společnosti, přibudou i mladí učitelé, kteří se profesi pedagoga budou chtít věnovat,“ dodal Vodička.
Zdroj foto: archiv školy