pondělí 3. října 2022

Léčba neplodnosti v době koronaviru

Problémy s přirozeným početím dítěte řeší v České republice přibližně 20 % párů a kvůli aktuální situaci s pandemií nového koronaviru v mnohých případech nyní snahu o otěhotnění komplikuje i časová tíseň.

Vnímají ji zejména ženy blížící se k věkové hranici 39 let, po jejímž dosáhnutí už není možné žádat o příspěvek na léčbu pomocí asistované reprodukce ze zdravotního pojištění. Každý, kdo chce léčbu zahájit anebo v ní pokračovat, by měl počítat i s testováním na COVID-19.

Konzultace i on-line

Faktor času hraje negativní roli u všech žen plánujících děti zejména po 35. roku. Moderní medicína dnes dokáže pomoci až 90 % párů, ale jednou ze základních podmínek úspěchu je včasná léčba. Cesta k vytouženému potomstvu totiž i po oslovení renomované kliniky může trvat celé měsíce. „Pravděpodobnost přirozeného otěhotnění přirozeným stykem není ani za optimálních podmínek vyšší než 25 % v každém měsíci. Proto je u žen starších 35 let doporučováno hledat příčiny už po šesti měsících nechráněného pohlavního styku,“ upozorňuje Hana Višňová, vedoucí lékařka kliniky IVF CUBE. První kroky ženy za normálních okolností vedou do ambulance gynekologa nebo lze zavolat přímo na specializovanou kliniku a dohodnout si termín konzultace. „Vzhledem k aktuální situaci poskytujeme konzultace telefonicky i formou videokonference. Tímto způsobem dokážeme pomoci nejen našim existujícím pacientům, ale i párům, které u nás ještě nebyly,“ říká lékařka a upřesňuje: „Pojišťovny i v současnosti proplácejí náklady na tři (v určitých případech čtyři) cykly IVF, na které má podle legislativy nárok žena-pojištěnec do dne svých 39. narozenin.“

Testování na COVID-19 je součástí vyšetření

Základním preventivním opatřením je snížení počtu osobních návštěv kliniky, proto se vyšetření plánují co nejefektivněji. „S ohledem na cyklus ženy dohodneme vyšetření tak, abychom najednou udělali všechny potřebné úkony – gynekologické a ultrazvukové vyšetření u ženy i kontrolní spermiogram u muže. U neodkladných případů doporučíme také test na zjištění přímé přítomnosti viru stěrem z nosohltanu,“ vysvětluje MUDr. Višňová a pokračuje: „Ve většině případů dokážeme příčinu poruchy plodnosti diagnostikovat už z prvních výsledků a léčbu zahájíme v nejbližším menstruačním cyklu.“ Víc času budou potřebovat páry, kde vstupní vyšetření prokáže potřebu další diagnostiky. „Léčba poruch plodnosti má interdisciplinární charakter a často vyžaduje spolupráci s dalšími specialisty z oboru endokrinologie, imunologie či genetiky. Takováto vyšetření mohou celý proces výrazně prodloužit,“ upozorňuje MUDr. Višňová.

Dobré zprávy i do měsíce

Hormonální léčbu na vyvolání ovulace a načasování styku, intrauterinní inseminaci, dokonce i cyklus stimulace na IVF může žena v ideálním případě zahájit již krátce po vystavení terapeutického plánu léčby. Začíná hormonální stimulací vaječníků v domácím prostředí a obvykle trvá deset dní. Následuje druhá návštěva kliniky a odběr vajíček, která jsou potom oplodněná mimo tělo pacientky – in vitro – a kultivovaná ve speciálně upraveném laboratorním prostředí. Vybrané embryo je následně přeneseno do dělohy matky. „V některých případech není hormonální stimulace vaječníků nutná. Vajíčko se odebere v přirozeném cyklu a jeho dozrání je jen podpořeno jednorázovou injekcí 36 hodin před plánovaným odběrem,“ vysvětluje MUDr. Višňová. Přibližně 14 dní po embryotransferu je naplánován těhotenský test. V případě pozitivního výsledku přichází pacientka měsíc po zákroku na ultrazvukové vyšetření na potvrzení srdeční akce plodu a následně je odeslána do své gynekologické ambulance. V případě, že je výsledek těhotenského testu negativní, lékař vyhodnotí předcházející kroky a navrhne další postup. „Pokud má pár zamražená embrya, obvykle přichází na řadu kryoembryotransfer. Test na COVID-19 doporučujeme i u párů, které v terapii plánují pokračovat,“ dodává MUDr. Višňová.

Nový koronavirus a těhotenství

Vzhledem k tomu, že virus SARS-CoV-2, označovaný také jako „nový koronavirus“, je známý teprve krátký čas, jeho vliv na těhotné ženy zatím není detailně prozkoumaný. Přes obrovský počet nakažených pacientů ve světě bylo zatím popsáno jen několik málo desítek těhotných žen s onemocněním COVID-19, které nový koronavirus způsobuje. Podle dosavadních informací zdravé ženy, mezi něž patří většina těhotných žen v České republice, nejsou k nákaze virem náchylnější než běžná populace. Zvýšená opatrnost je nutná zejména u těhotných žen s dalšími chorobami, mezi které patří výrazně oslabená imunita, rakovinové onemocnění, chronické postižení plic apod.

V souvislosti s COVID-19 nebylo zatím zaznamenáno žádné úmrtí plodu ani novorozence po porodu. Průběh onemocnění u zdravých těhotných žen nebývá komplikovaný a většinou připomíná běžné nachlazení. Dalšími symptomy mohou být kašel, dýchavičnost a horečka. Zatím bylo popsáno jen několik případů těžkého onemocnění rodičky ve 30. týdnu těhotenství, které vyžadovaly mechanickou ventilaci plic. V současnosti nejsou k dispozici žádné údaje o zvýšeném riziku potratu v raném stadiu těhotenství, způsobeném onemocněním COVID-19. Zkušenost s viry MERS a SARS, které patří mezi příbuzné koronaviry, taktéž neprokázaly souvislost s vyšším rizikem prvo- a druhotrimestrálního potratu. Zároveň je však nutné říci, že virová onemocnění všeobecně riziko těchto komplikací zvyšují, je proto namístě chránit se před každým virovým onemocněním, i chřipkovým.

Podle dosavadních údajů se virus velmi pravděpodobně nepřenáší z matky na plod v děloze (v současnosti jsou zdokumentované jen jeden až dva případy). Nejsou známé žádné údaje o zvýšeném riziku vzniku vrozených vývojových vad v důsledku styku s virem. Nákaza novorozence je ale možná po porodu, a to v důsledku blízkého kontaktu novorozence s matkou. Virus se našel i ve stolici a v poševním sekretu, tato cesta přenosu viru na plod během porodu však nebyla prokázána.

Co neplatí pojišťovna

Pojištěná žena do věku 39 let má nárok na úhradu tří, respektive čtyř cyklů IVF z veřejného pojištění. To, zda jde o cyklus s přenosem jednoho embrya, dvou embryí nebo bez přenosu embryí, lékař vykazuje pojišťovně až po daném zákroku a jeho průběhu. Všechny tři kódy se započítávají do tzv. frekvenčního omezení vykázaného na pojišťovnu, které je stanoveno maximálně čtyřikrát za život. Čtvrtý cyklus hradí pojišťovna pouze v případě, že během prvních dvou cyklů došlo k přenosu maximálně jednoho embrya nebo byl vykázán cyklus bez přenosu embrya. Nyní je možné na pojišťovny vykázat čtyři možné úkony: 63901 – cyklus přerušený před odběrem vajíček, tedy když pacientka nezareaguje na stimulaci, 63902 – cyklus přerušený, a to bez embryotransferu, 63903 – cyklus s přenosem embryí a 63908 – cyklus s přenosem pouze jednoho embrya. Náklady na testování COVID-19 pojišťovna v neindikovaných případech neproplácí.

Zdroj foto: archiv spol.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.