Tomuto gestu rozumí lidé univerzálně ve všech koutech světa. Je vyjádřením přijetí a dobré nálady. Úsměv je nejsnáze rozeznatelným výrazem obličeje, kterým komunikujeme už na vzdálenost 9 metrů. Smích nepůsobí jen na druhé, ale pokud se prosmějeme životem, má dopad i na naše zdraví, a to jak na psychické, tak i fyzické.
Úsměv dokáže zlepšit náladu i zdraví
Vědecké poznatky dokazují, že pouhý úsměv vám opravdu dokáže zlepšit náladu, snížit úroveň stresu, posílit imunitní systém, a ve finále dokonce prodloužit život.
Zní to trochu zvláštně. Štěstí a úspěch jsou přece to, co nás k úsměvu vede, a ne naopak. Isha Gupta z neurologické kliniky IGEA Brain, Spine & Orthopedics ovšem tvrdí, že úsměv v mozku podněcuje chemickou reakci, při které se uvolňují hormony dopamin a serotonin. „Dopamin zvyšuje naše pocity štěstí, jeho nízká hladina mozek naopak podněcuje k depresi. Serotonin nám zase snižuje úroveň stresu, jeho nízká hladina pak způsobuje vyšší agresivitu a taktéž deprese,“ říká Gupta.
Nechce se vám smát? Předstírejte opak a obelstěte mozek
Když se usmějete, váš mozek uvěří, že jste šťastní, a začne produkovat výše zmíněné hormony. Vyrobí vám tak skutečné pocity štěstí. Podle poznatků psychoneuroimunologie, vědního oboru sledujícího poznatky vlivu psychiky na imunitní systém člověka, je mozek přímo spojen s imunitním systémem. Pokud trpíme depresí, imunitní systém tím oslabujeme. Pocity štěstí oproti tomu zvyšují tělesnou odolnost. Na mozek platí i falešný úsměv. Po zaznamenání svalové aktivity totiž uvěří, že se děje něco veselého. Už se neobtěžuje zjišťovat, jestli je smích opravdu od srdce, nebo zda jste jej obelhali. A dokonce i vynucený úsměv dokáže snížit stres a srdeční tep. I přesto, že je smích velmi prospěšný naší fyzické i psychické stránce, je celá řada lidí, kteří se za svůj úsměv stydí.
Pouze 4 % lidí jsou spokojeni se svými zuby a nebojí se smát
Věděli jste, že pouze 4 % lidí jsou spokojeni se svými zuby a na svém úsměvu by nic neměnili? Jedním z hlavních důvodů, proč se možná nesmějeme tak často, jak bychom chtěli, je nerovnost zubů. Vzhled našich zubů, a to, jak často se smějeme, má přímý dopad na naše psychické rozpoložení. „Začíná to už ve velmi nízkém věku. Děti umějí být kruté. Nevědí, že když si z někoho dělají legraci, můžou mu psychicky uškodit. A často jsou oběťmi šikany právě děti s křivými zuby nebo předkusem. Puberťáci k nám pak chodí s tím, že se stydí usmát, a dospělí říkají, že se radši usmívat úplně přestali. Výzkumy potvrzují, že se lidé po srovnání zubů opravdu smějí víc. My to vlastně vidíme i na fotkách pacientů před a po: na konci léčby se usmívají přirozeněji než na začátku,“ říká MDDr. Katerina Mourati, lékařka z pražské kliniky Dental Office, kde se věnuje ortodoncii a pracuje s neviditelnými rovnátky od Beyli Dental.
Zdroj foto: archiv spol.