Velká pardubická steeplechase
Pardubice jsou městem voňavého perníku, ale také městem koní, kterého mají ostatně i ve svém znaku. Když se řekne Pardubice, většině lidí se vybaví slavný dostihový závod Velká pardubická, který má naprosto jedinečnou atmosféru a patří k jednomu z nejstarších a také nejtěžších překážkových běhů v Evropě. Velká pardubická je sportovní a společenskou událostí s nejdelší tradicí v českém prostředí. První ročník tohoto slavného běhu se konal již v roce 1874! Délka dráhy Velké pardubické činí 6 900 metrů a koně na ní musí zdolat jedenatřicet překážek různé náročnosti. Nejznámější z nich je Taxisův příkop, který je také jedním z nejtěžších na světě. A jaká jsou nej Velké pardubické? Nejúspěšnějším koněm v historii závodu je ryzák Železník, který zvítězil čtyřikrát. Nikoho asi nepřekvapí, že nejúspěšnějším žokejem je slavný Josef Váňa starší.
Pokud neholdujete ruchu dostihového závodiště, můžete se vydat obdivovat krásu koní třeba do Kladrub nad Labem.
Domov starokladrubského koně
Národní hřebčín Kladruby nad Labem je jedním z nejstarších hřebčínů na světě a je zároveň domovem nejstaršího původního českého plemene koní – koně starokladrubského, jehož kmenové stádo v bílé barvě je od roku 2002 národní kulturní památkou. Chov starokladrubských koní zde začal již ve 16. století a více než tři sta let byl císařským dvorním hřebčínem, který zajišťoval koně pro císařský a královský dvůr v Praze a ve Vídni. Starokladrubští bělouši byli využívání pro ceremoniální účely panovnického dvora a jsou pravděpodobně jediným plemenem na světě, které bylo vyšlechtěno speciálně pro tažení kočárů císařů a králů. Na královských dvorech zůstali starokladrubští koně dodnes, vidět je můžete při slavnostech na Pražském hradě, ale využívá je i jízdní policie v Pardubicích, Ostravě a Praze.
V Kladrubech nad Labem můžete obdivovat krásu a eleganci 250 běloušů, kteří jsou zde ustájeni. Druhou barevnou variantou jsou vraníci, ti mají domov v někdejších stájích knížecího rodu Auerspergů ve Slatiňanech u Chrudimi. A po stopách kopyt starokladrubáků se nyní vydáme právě do Slatiňan. Národní hřebčín Kladruby nad Labem byl v letošním roce zařazen na prestižní Seznam světového dědictví UNESCO.
Šlechtické koně na zámku ve Slatiňanech
Zámek ve Slatiňanech se nachází na severním konci Železných hor v místech, kde řeka Chrudimka opouští svá hluboká údolí a již pomaleji proudí do nížin směrem k Labi. Renesanční zámek byl vybudován v 16.století a jeho nejvýznamnějšími majiteli byli Auerspergové, kteří provedli několik přestaveb a založili rozsáhlý anglický park.
Knížecí rod Auerspergů patřil k nejurozenějším a nejbohatším v habsburské monarchii a mimo jiné se podílel na položení základů moderního chovu koní ze strany šlechty. V blízkosti zámku byl vybudován i hřebčín sloužící k ustájení dostihových, kočárových a honebních koní. Po druhé světové válce byli ve Slatiňanech ustájeni starokladrubští vraníci. Ve výcvikovém středisku se provádí výcvik hřebců a klisen. Ke slatiňanskému hřebčínu patří i výcvikové středisko Heřmanův Městec, jehož součástí je galasedlovna se sbírkou uzdění, sedel a postrojů, dále hříbárna Slavice, kde jsou odchováváni hřebečci a klisničky až do věku 3,5 let. Z bývalé salaše, která patřila šlechtickému rodu Auerspergů, se stalo v roce 2012 Muzeum starokladrubského koně. Jeho expozice seznamují návštěvníky s historií chovu starokladrubských koní, města Slatiňany i samotné Švýcárny. Nejen dětem poskytne muzeum nevšední zážitek v podobě sedlání a uzdění plyšového koně, který je zapsán do České knihy rekordů jako největší. Rovněž si lze vyzkoušet i sedění v kočáře nebo si prohlédnout unikátní sbírku bičišťat, bičů, sedel a chomoutů.
Součástí areálu je také hipologické muzeum, které však nyní prochází rozsáhlou rekonstrukcí a bude zpřístupněno pravděpodobně v roce 2020.
Vyskočte do sedla
Ve Východních Čechách je mnoho koňských farem, kde si kouzlo jezdectví může vyzkoušet kdokoli. Většina z nich nabízí vyjížďky a výuku jízdy s trenérem i pro návštěvníky, kteří na koni nikdy neseděli.
Více informací na www.kone.vychodnicechy.info
Zdroj foto: Tomáš Kubelka