středa 9. října 2024

5 Otázek pro…

Položili jsme tentokrát 5 otázek Václavu Berkovi, legendárnímu sládkovi a strážci kvality plzeňského piva.

Václav Berka, doyen českých sládků a emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje, který se o kvalitu nejslavnějšího českého ležáku stará již více než 40 let, byl uveden do klubu pivovarnických legend.

  1. Kdy jste si uvařil svůj první plzeňský ležák?

Dědeček Václav Berka nejstarší nastoupil do plzeňského pivovaru v roce 1927 a pracoval zde jako sladmistr. Tatínek působil v Prazdroji od roku 1945. Já si svůj první plzeňský ležák uvařil již v 15 letech.

2. Ve kterém roce jste ale oficiálně začal pracovat v Prazdroji?

V Prazdroji jsem začal pracovat jako mladý technolog v roce 1980. Od té doby jsem si prošel pivovarem různými pozicemi doslova od sklepa po půdu. V roce 1983 jsem nastoupil jako vedoucí do ležáckého sklepa, kde jsem měl na starosti 3500 dřevěných dubových sudů, několik stovek ocelových tanků a hlavně finalizaci chuti a vůně plzeňského piva, které se již tehdy exportovalo do téměř celého světa. Vzpomínám, jak jsem seděl v kanceláři s tátou a jeho kolegy, kteří vedli oddělení spilky, tedy oddělení zodpovědné za kvasný proces. Naše společná kancelář se tehdy stala místem pivních konzultací, degustací a bouřlivých diskuzí o kvalitě piva.

3. Když jste byl povýšen na sládka pivovaru, tak jste dokonce šéfoval vašemu tatínkovi. Jak jste se s touto rolí a situací popasoval?

Nebyla to lehká úloha. Pořád jsme ale společně dbali na to, abychom vařili pivo podle stejných postupů, byť se v průběhu mé kariéry výrazně modernizovala technologie. I díky úsilí všech v pivovaru si dnes mohou lidé po celém světě vychutnávat plzeň jen z Plzně a pořád podle původní receptury.

4. Před 20 lety jste se rozhodl odstartovat novou misi, přinést perfektní čepované pivo co nejvíce lidem. Můžete nám to více přiblížit?

Velmi mně rozčilovalo, že návštěvníci mnohých hospod kvůli neumytým sklenicím, špatnému skladování nebo mizernému chlazení nedostanou dobře ošetřené pivo. Že nemohou vychutnávat tu kvalitu, kterou s kolegy v Prazdroji uvaříme.

Sklenice na pivo má být čistá, mokrá a studená. Pěna hustá a kroužkování je snad samozřejmostí. staly samozřejmostí.

Toto všechno mně přimnělo k tomu, aby vzniklo oddělení obchodních sládků Plzeňského Prazdroje, kteří od roku 2005 začali vyjíždět do terénu a ukazovat hospodským, jak správně pečovat o pivo, aby v restauraci chutnalo stejně dobře jako v pivovaru.

5. Byl jste uveden do Síně slávy českého pivovarství a sladařství, do níž Český svaz pivovarů a sladoven jmenuje výjimčné osobnosti, které se zasloužily o kvalitu českého piva a českou pivní kulturu. Co pro vás toto ocenění znamená?

Ocenění si moc vážím, vždyť je z rukou pivovarských odborníků. Ale stejně tak mám velkou radost, když si lidé užívají skvěle načepované pivo v hospodách. To je taky velké ocenění. Celý profesní život totiž usiluju o to, abychom nejen vařili skvělé pivo, ale také o to, aby si ho ve vynikající kvalitě mohli vychutnávat hosté v restauracích a hospodách.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.