Psal se rok 1959, když světlo světa spatřil průkopník nového věku fotografie: model Nikon F. První jednooká zrcadlovka se pyšnila složitým a výrobně náročným zrcátkovým mechanismem. Ten umožňoval fotografům vyměňovat objektivy – a přitom vždy vidět skrz optiku hledáčku obraz tak, jak ho vidí objektiv a po expozici ho stejně zachytit na film či později snímač digitální zrcadlovky. Mechanismus převzali i další výrobci a jednooká zrcadlovka půl století hrála prim – její obliba přetrvala až do digitální epochy.
Nový trend:bezzrcadlovka
Pokrok ovšem nelze zastavit, a tak se na trhu fotoaparátů před patnácti lety objevil nový typ zařízení, takzvaná bezzrcadlovka neboli mirrorless, která se také někdy označuje jako „kompakt s výměnnými objektivy“. A díky absenci zrcátkového mechanismu přináší fotografům určité výhody… „U zrcadlovek se při expozici zrcátko sklápí a zase vrací, čímž produkuje hluk potažmo vibrace. Také zabírá nezanedbatelné místo ve fotoaparátu, takže není možné ‚nekonečné zmenšování‘ foťáků. Všechny tyto neduhy vyřešila až technologie mikroLCD s vysokým rozlišením, které bylo možné vmontovat do hledáčku bezzrcadlovek. Celá ta složitá mechanika zrcadlového systému před snímačem tím pádem mohla odpadnout, protože obraz zachycuje přes objektiv přímo snímač, který ho elektronicky zobrazuje v elektronickém hledáčku,“ vysvětluje princip fungování Petr Lindner, odborník na fotografickou techniku.
Výhody elektronického hledáčku
Díky tomu, že fotograf v hledáčku bezzrcadlovky vidí již elektronicky zpracovaný obraz „nanečisto“ zachycený snímačem, lze využívat výhod z toho plynoucích. „Pokud se například rozhodnete fotit v černobílém režimu, v hledáčku vidíte již černobílý obraz tak, jak bude vypadat na výsledné fotografii. Ano, černobíle umí fotit i zrcadlovky – v jejich hledáčku ale vidíte vždy reálnou skutečnost, nikoliv výsledný obraz,“ dává příklad Lindner a dodává: „V elektronickém hledáčku se může zobrazovat také mnohem více informací než v hledáčku optickém. Typický příklad je reálný histogram (sloupcový graf zobrazující četnost jednotlivých jasů a stínů na fotografii, pozn. red.). Fotograf tak má ‚online‘ přesnou kontrolu nad expozicí fotografie, čímž de facto odpadají špatně exponované snímky. Při potřebě ručního zaostřování lze obraz v elektronickém hledáčku zvětšit, což u zrcadlovky nejde. K dispozici jsou také ostřicí pomůcky jako Focuspeaking a podobně,“ objasňuje specialista. Elektronický hledáček také poslouží při prohlížení pořízených fotek. Zatímco na prudkém slunci není na zadním displeji téměř nic vidět, stačí si přepnout obraz do hledáčku a prohlížet jej tam odstíněný okem u očnice.
Zrcadlovky vs. bezzrcadlovky
Významným plusem bezzrcadlovek je jejich automatické zaostřování, respektive pokrytí téměř celé plochy obrazového pole ostřicími body. Zaostřování také netrpí tzv. back- a front focusem. „Jedná se o chyby ostření, známé u digitálních zrcadlovek. Na druhou stranu ale – hlavně profesionální zrcadlovky – ostří rychleji a spolehlivěji v extrémních podmínkách,“ upozorňuje Lindner.
V „souboji“ zrcadlovky vs. bezzrcadlovky je dalším důležitým parametrem takzvaná registrační neboli sečná vzdálenost. „Jeto vzdálenost snímače od bajonetu pro uchycení objektivu. U zrcadlovek byla a je – právě kvůli zrcátku – tato vzdálenost u Nikonu 46,5 mm. Odstraněním zrcátka se zmenšila na pouhých 16 mm! Tato skutečnost umožňuje výrobu zcela nově konstruovaných objektivů, zejména tedy z pohledu optické konstrukce. A jak ukazují zatím všechny objektivy na Nikony Z, je to obrovská výhoda, protože nová optika možná i několikanásobně překonává zrcadlovkové objektivy v kvalitě obrazového výstupu,“ říká Petr Lindner.
Vše má své pro a proti
Nic však není černobílé, a tak i elektronický hledáček bezzrcadlovek má svoje negativa. Zejména v akční fotografii u něj lze zaznamenat jisté „nestíhání“ – při rychlém švenknutí, tedy prudkém pohybu, může mít obraz zpoždění. „Pořád je to displej s obnovovací frekvencí, čili bliká, i když to nemusí být okem zaznamenatelné. Jsou jedinci, kteří přiněkolikahodinové práci s tímto zobrazovačem trpí bolestmi hlavy. Je to podobné, jako když dlouho sedíte u monitoru počítače. V případě bezzrcadlovky navíc namáháte vždy jen jedno oko,“ upozorňuje Lindner. Dalším minusem je rychlé vybíjení. Celý systém mirrorless má citelně větší spotřebu energie než digitální zrcadlovky – na jedno nabití akumulátoru nepořídíte tolik fotek jako se zrcadlovkou (třeba jen polovinu nebo maximálně dvě třetiny, podle způsobu focení).
Budoucnost patří bezzrcadlovkám
Díky absenci zrcadlového systému jsou mirrorless fotoaparáty také výrazně lehčí, což ocení všichni, kdo rádi fotí na cestách nebo při každodenních toulkách… Obvykle bývají aparáty i menší, záleží ovšem na konkrétním výrobci. „Například těla Nikon Z 6, Z 7 a Z 50 jsou menší a lehčí než zrcadlovky srovnatelné třídy,“ uvádí příklad Lindner. „Z mého pohledu je jisté, že zrcadlovky, a to hlavně profesionální modely, sice asi ještě nějakou dobu dožijí zejména v profesionálním nasazení, například ve fotožurnalistice nebo ve sportovní fotografii – aby je však časem mirrorless foťáky převálcovaly i zde. Co se týče amatérských fotografů, ti samozřejmě svoji techniku neobnovují tak často, nicméně jsem přesvědčen, že stárnoucí zrcadlovky budou postupně taktéž nahrazovat bezzrcadlovkami,“ myslí si specialista.
Zdroj foto: archiv spol.