- VŠEOBECNÉ VZDĚLÁNÍ, NEBO SPECIALIZACE?
Trendem moderní doby je specializace už na střední škole. Roste zájem o střední školy zaměřené na IT i o řemeslné obory. Mezi nejčastější důvody, které ovlivňují děti při výběru střední školy, patří podle údajů Národního ústavu pro vzdělávání zájem o obor, snadné uplatnění a dobré finanční ohodnocení oboru na trhu práce.
„Třetina našich studentů si naši školu vyhlédla už v osmé třídě základní školy a dříve, dvě třetiny se rozhodly v 9. třídě. Na VŠ pokračují bezmála všichni naši maturanti. Je však pravda, že naši absolventi dostávají už při studiu mnoho pracovních nabídek, které je nakonec zlákají, a studium přeruší. Na druhou stranu mnoho zaměstnavatelů vychází mladým ajťákům vstříc s flexibilní pracovní dobou a zkráceným úvazkem, při kterém mohou vysokoškolské studium bez problémů dokončit,“ podotkl Martin Vodička.
- STÁTNÍ, NEBO SOUKROMÁ STŘEDNÍ ŠKOLA?
Čtvrtina středních škol v Česku je soukromá. V uplynulém školním roce je společně s církevními školami navštěvovalo 16,1 procenta z celkového počtu 420 814 žáků. Zatímco veřejné školy s více než 352 tisíci středoškoláky sází na své tradice a vybudovanou prestiž, kvalitní soukromé školy kontrují moderními technologiemi, individuálním přístupem ke studentům a vyšším objemem praktické výuky.
„Soukromé vzdělávání se ve společnosti dlouho potýkalo s zažitým mýtem, že je drahé a pro lenochy, kteří nezvládají výuku na státní škole. Současná generace studentů a rodičů jej naopak vnímá jako možnost nadstandardního studia v souladu s aktuálními potřebami pracovního trhu. A do něj jsou ochotni v rozumné míře investovat. Především ve specializovaných oborech, jako jsou informační technologie, je nutné naplnit požadavky na technologické vybavení školy, a v tom se státní a soukromý sektor může velmi lišit,“ uvedl Martin Vodička, který šéfuje SSŠVT už od jejího vzniku roku 1994. Školné zde činí 19 500 korun ročně. Z toho může ubrat sám student až 7000 korun díky prospěchovému stipendiu.
Kvalitní střední školy, soukromé i státní, dětem nabízí řadu možností dalšího profesního a osobního rozvoje a mimoškolních aktivit. Například přípravu na jazykovou zkoušku FCE, získání řidičského oprávnění, různé pobyty v zahraničí či sportovní kurzy. „V konečném součtu pak nemusí soukromé školy, kde je vše zahrnuto v jednorázovém školném, vycházet výrazně dráž než ty státní. Vždy je důležité se ptát, jaké aktivity a speciality ve výuce i mimo ni student na škole získá a co a za kolik bude muset doplácet. Zvlášť v IT je velmi důležitý přístup k modernímu hardwaru a zpoplatněným softwarům, se kterými studenti pracují ve výuce, ale měli by je mít k dispozici také pro domácí využití,“ poukázal Martin Vodička.
- DOMA, NEBO MIMO REGION?
Přechod na střední školu může být prvním krokem k osamostatnění dítěte. Zvlášť pokud si vybralo specializované studium daleko od svého bydliště. Čtyři roky studia na střední škole připraví žáka nejenom na profesní život, ale rozvíjí také jeho osobnost a pomáhá mu nalézt své místo ve společnosti. Spokojenost žáka se odvíjí od zázemí školy, stylu výuky a přístupu vyučujících. Konkrétní školu se proto vyplatí vybírat i z institucí daleko za dojezdovým rádiem.
„Kvalitní střední školy zajišťují svým žákům cenově dostupné zázemí, proto by stěhování do jiného města nemělo být překážkou k dobrému vzdělávání. V současnosti máme více než 30 procent mimopražských studentů a jejich podíl se stále zvyšuje. Obědy ve škole stojí studenta 32 Kč na den a ubytování v Domě mládeže nabízíme za 1600 Kč měsíčně. Vybavení školy, úspěchy jejích studentů v mezinárodních srovnáních, například v jazykových soutěžích, uplatnění v praxi nebo úspěšnost při přestupu na zvolenou VŠ by měly být důležitějšími ukazateli než adresa školy,“ vyjmenoval Martin Vodička.
Ve článku použita data Českého statistického ústavu: Školy a školská zařízení – školní rok 2018/2019 a Národního ústavu pro vzdělávání: Přechod absolventů středních škol na trh práce – II. etapa, Praha 2018.
Zdroj foto: archiv Pixabay