Nejúčinnější chlazení poskytuje tepelné čerpadlo vzduch-vzduch, což je vlastně klimatizace. I ostatní typy tepelných čerpadel ale mají k tomuto tématu čím přispět. Ne vždy je tedy nutné pořizovat si domů obě zařízení.
Z tepelného čerpadla uděláte lednici
K nejběžněji užívanému tepelnému čerpadlu vzduch-voda, primárně určenému k vytápění a případně k ohřevu vody, si jednoduše přiobjednáte speciální vnitřní součást, která umožní chlazení (vlastně opačné fungování tepelného čerpadla). Cenu tepelného čerpadla si tím navýšíte o 5 %. V létě z něj pak můžete studenou vodu pouštět buď do podlahového vytápění nebo do konvektorů (tzv. fan-coil jednotek). Rozdíl je v tom, že do „podlahovky“ nemůžete pustit chladnější vodu než cca 18 °C, aby na studené podlaze nekondenzovala voda a aby podlaha měla i v létě teplotu příjemnou na dotek. Jde tedy spíš o formu „přichlazování“, kdy si teplotu v místnosti snížíte max. o 2–3 °C. Provozně je tento způsob chlazení levnější, ale samozřejmě také méně efektivní.
Naopak s konvektory máte možnost si nastavit přesnou teplotu, na kterou chcete v létě místnosti vychladit – úplně stejně, jako kdybyste měli doma klimatizaci. K chlazení vzduchu v místnosti konvektor využívá vodu, kterou tepelné čerpadlo chladí na nízkou teplotu až 6° C. „Konvektor tepelného čerpadla dokáže nahradit běžné radiátory – v zimě topí, v létě ale navíc chladí. Moderní konvektory, jako např. Daikin Altherma HPC, mají i různé designové varianty: nástěnnou, parapetní nebo podhledovou. Cenově se za jednu místnost vybavenou konvektory pohybujeme v částkách od 25 000 Kč. Pro srovnání cena dobré vestavné klimatizace (kompletně, tj. za vnitřní i venkovní jednotku) na jednu místnost začíná na 30 000 Kč,“ uvádí Vladimír Macháček, zodpovědný za oblast prodeje rezidenčních výrobků společnosti Daikin.
„Je samozřejmě možné konvektory kombinovat i s podlahovým vytápěním,“ dodává.
Země-voda (a voda-voda) umožňují pasivní chlazení
„Tepelných čerpadel země-voda, ať už těch se zemním kolektorem nebo vrtem, se v ČR ročně prodají stovky (až několik málo tisíc[1]), zatímco typů voda-voda jen řádově desítky kusů. Rozdíl je daný složitostí procesu při povolování tepelného čerpadla voda-voda, kde se musí mj. vyřešit i vracení ohřáté vody zpět do přírody, pokud toto tepelné čerpadlo využíváte i v létě ke chlazení,“ upozorňuje Vladimír Macháček ze společnosti Daikin.
Oba typy tepelných čerpadel ale umožňují tzv. pasivní chlazení, kdy běží oběhové čerpadlo a voda v primárním okruhu (zemním kolektoru, vrtu, studni, potoku apod.) se ochlazuje okolním prostředím. Tato chladná voda pak ochlazuje i sekundární okruh v domě, tedy nejčastěji rozvody podlahového vytápění. Pasivní chlazení zejména u tepelného čerpadla země-voda primární okruh regeneruje. „V zimě si teplo ze země berete a v létě ho tam vlastně vracíte zpátky,“ doplňuje Vladimír Macháček.
Jaká je budoucnost tepelných čerpadel?
„Pokud jste si postavili dům v pasivním standardu a máte ho tak zaizolovaný, že nedochází prakticky k žádným tepelným ztrátám – prostě, vytopíte-li svůj dům toustovačem, tepelné čerpadlo k vytápění opravdu nepotřebujete. Vždycky ale budete potřebovat ohřát teplou užitkovou vodu,[2] nebo naopak chladit dům v horkých letních měsících. Zejména mladé rodiny, které si takto šetrné domy dnes staví, mívají spotřebu teplé vody daleko vyšší, než mají třeba jejich rodiče, kteří bydlí sami ve starším domě,“ upozorňuje Vladimír Macháček. I podle nové legislativy, která pro novostavby od letošního ledna platí, je třeba zajistit zdroj vytápění a ohřevu vody z obnovitelných zdrojů. Tepelná čerpadla a konvektory Daikin splňují tyto (i v budoucnosti pravděpodobně daleko přísnější) požadavky bez problémů.
[1] Zdroj: https://www.mpo.cz/assets/cz/energetika/statistika/obnovitelne-zdroje-energie/2020/5/Tepelna-cerpadla-2010-2019.pdf
[2] Podle šetření ČSÚ Energo 2015 stále dvě třetiny spotřeby energie v domácnostech padne na vytápění a téměř 20 % na ohřev teplé vody. Zdroj: https://www.statistikaamy.cz/2017/02/23/co-ukazalo-energo-2015/
Zdroj foto: archiv spol.