V průběhu staletí začaly o perlách kolovat nejrůznější mýty. Některé je označovaly za slzy bohů či symbol smutku, jiné jim přičítaly schopnost chránit před zlými věcmi. Darované perly mají přinášet lásku a štěstí, zároveň v každé své podobě podtrhují ženskou krásu. Snad právě proto se staly oblíbeným doplňkem Coco Chanel, která šňůry perel proměnila v něco ikonického. Nebyla však jedinou osobností s vytříbeným vkusem, propadla jim také Audrey Hepburn či Marilyn Monroe. Perly se ukrývají i ve šperkovnicích monarchů, velké zalíbení v nich našly například členky britské královské rodiny. Jaká je ale cesta k získání, byť jediné perly?
I příroda potřebuje pomoc, perly z chovů převládají
Doby, kdy se lovci a v Japonsku pak především lovkyně perel potápěli hluboko pod mořské hladiny, jsou nenávratně pryč. Přírodní perly vznikají velmi nahodile, s trochou nadsázky by se daly nazvat nehodami. Proces začíná v momentě, kdy se do tkáně měkkýše dostane nějaký cizorodý objekt, dráždidlo spouštějící uvolňování substance uhličitanu vápenatého, jež nazýváme perletí. Právě tou ústřice pokryje vetřelce a utváří se perla. Přírodní je vskutku již velmi vzácná a dnes takové nalezneme zpravidla pouze ve starších špercích. Postupně od počátku 20. století došlo k jejich nahrazení kultivovanými perlami z chovů, které v současné době tvoří prakticky 100 % všech obchodovaných perel. Podíl čistě přírodních činí méně než 0,001 %.
Kultivované perly vznikají organicky uvnitř ústřice. Proces vzniku je stejný jako v případě perel přírodních, rozdílnost spočívá v úmyslu. Jedná-li se o perly z chovů, jejich vývoj stimulují vlastníci perlových farem záměrně, a to vpravením jádra perly, tzv. nukleusu vytvořeného zpravidla ze skořápky mušle, do gonády neboli pohlavní žlázy měkkýše. Následuje umístění malého kousku krycí tkáně, jejíž epitelní buňky rostou okolo jádra a vytvářejí perlový váček, v němž vzniká perla. Nukleance je proces využívaný pro mořské i sladkovodní perly, ovšem v případě sladkovodních probíhá trochu odlišným způsobem. Nukleusem je zde malý kousek tkáně pláště ústřice umisťovaný do masité tkáně pláště, jejíž plocha dokáže pojmout více jader najednou, a tedy produkovat větší množství perel. Z těchto důvodů jsou ceny sladkovodních perel nižší něž mořských, a tak si získaly popularitu mezi mladšími lidmi a designéry.
Vody slané i sladké mají své perly
Sladkovodní perly se od mořských liší také tvarem, který není kulatý, navíc vás neoslní tak ostrým třpytem a leskem. Na druhou stranu se však pyšní širokou paletou tvarů i barev, a dokonce větší odolností než jejich mořské konkurentky. V Číně, jež má monopolní postavení v současném perlovém průmyslu, se první zmínka o perlách vyskytuje již v roce 2206 př. n. l. Od 13. století jsou zde loveny a zdejší průmysl sladkovodních perel je tak velký, že se světové perlové centrum nachází v Hong Kongu.
Perly mořské dělíme v závislosti na druhu hostitelského měkkýše na několik typů, přičemž se nejčastěji setkáme s perlami Akoya, Tahitskými či perlami Jižních moří. Perly Akoya, jejichž průměr činí 2-11 mm, si získaly věhlas díky svému třpytu. Velmi se hodí pro výrobu náhrdelníků v bílé či krémové barvě s podtóny růžové, smetanové nebo stříbrné.
Opravdovými královnami mezi perlami jsou pak velmi vzácné Tahitské, na první pohled tajemné díky své tmavé barvě s kovovými odlesky. Traduje se o nich, že léčí zraněná srdce, do nichž vnášejí opět naději. Ovšem jejich název je poměrně zavádějící, neboť na Tahiti se sice nachází obchodní centrum, ale farmy nalezneme na nejrůznějších ostrůvcích Francouzské Polynésie, kde byly v 70. letech 20. století perly objeveny. „Tyto perly si nás okamžitě získaly a jako jedni z prvních jsme je začali využívat při výrobě našich šperků. Kolekce Tahitské královny ukazuje, jak se krásně snoubí s různými druhy zlata i dalšími drahokamy. Perlové šperky předávají svým nositelkám stejnou harmonii, jakou perly potřebují pro svůj vznik,“ uvádíDušan Mlynarčík, ředitel a spoluzakladatel českého rodinného zlatnictví JK JITKA KUDLACKOVA.
Třetí velmi rozšířený typ perel pochází z Jižního Pacifiku a řadí se k největším komerčně pěstovaným perlám na světě. Rostou totiž v ústřici Pinctada, která dorůstá velikosti až 31 cm v průměru a lze ji tak nukleovat daleko větším jádrem. Disponuje také neobvykle silnou perletí oproti perlám Akoya, sametovým třpytem a rozličnými barevnými odstíny – bílá, stříbrná či zlatá.
Perly ožívají vaší blízkostí
Většinu svých šperků máte s největší pravděpodobností uchovánu ve šperkovnici, ale perly potřebují zcela odlišnou péči a přístup. Jakožto jediný organický drahokam na světě jsou velmi choulostivé a vyžadují specifické podmínky pro uchování i nošení. Nesvědčí jim dlouhodobé vystavování slunečnímu svitu či nasvěcování umělým světlem, mohly by tak ztratit svůj lesk a změnit barvu. Jelikož pocházejí z vodních hlubin, svědčí perlám vlhkost. Proto také milují kontakt s lidskou pokožkou a čím více je budete nosit, tím lépe, dodáte jim život a lesk. Ve chvílích, kdy musí být uloženy, oddělte je od ostatních šperků, ideální je uložení do samostatného váčku nebo zabalení do měkkého hadříku. Ve prodejnách šperků můžete v blízkosti perel najít i mističku s vodou, aby měly zajištěny optimální podmínky.
Parfémy, laky na vlasy, antiperspiranty či přírodní tělové oleje jsou pro perly doslova jedem. Nejprve tedy použijte, co z daných produktů potřebujete, a teprve poté opatrně oblékněte šperk. „Jako každý šperk bychom perly měly sundávat na různé aktivity včetně úklidu domácnosti, a především je chránit před chemickými vlivy. Jakmile tedy perly vynesete, otřete je po sundání vlhkým jemným hadříkem, aby došlo k odstranění veškerých stop kosmetických výrobků,“ doporučuje Dušan Mlynarčík.
Pokud se o perly budete dobře starat, odvděčí se vám. Perlové šperky patří mezi nejelegantnější, velmi nadčasové a universální, proto by neměly chybět ve šperkovnici žádné ženy. Navíc se jedná o skvělou investici, kterou ocení i budoucí generace.
zdroj foto – istock