Společné chvilky s dětmi
Základem všeho jsou momenty, které s dítětem prožíváte. Nejspíš se to jeví jako samozřejmost, nicméně zaměření na společně strávený čas je klíčové. Upevníte nejen vztah s dítětem a zároveň podpoříte rozvoj jeho slovní zásoby. Opora, láska a hlavně důvěra jsou to, co ve vás bude mít. V jarních dnech se vydejte na výlet nebo jenom vyrazte na hřiště či na procházku – každá chvilka se totiž počítá. Nenechte se odradit ani špatným počasím. Oprášit můžete deskové hry, které výborně cvičí logiku, paměť, pozornost dětí a staví základy pro dodržování pravidel, která jsou v životě nezbytná. Nechejte se inspirovat zábavnými videi Hláskování s Lipánkem, která jsou vedená logopedkou a dají vám určitě spoustu tipů, jak rozšiřovat slovní zásobu a správnou výslovnost u dětí. Vytvářejte zážitky, pro než budou ratolesti s nadšením hledat ta správná slova v momentě, až o nich budou vyprávět.
Základem je správný mluvní vzor
„Udělej ham a půjdeme pá“. Právě dlouhodobé přetrvávání mluvení formou citoslovcí a různých zdrobnělin je logopedy považováno za chybné. Na děti bychom měli mluvit běžnou mluvou a vynechat zdrobněliny, citoslovce a hlavně šišlání,“ vysvětluje Jitka Kaulfuss, klinická logopedka, garantka projektu Hláskování s Lipánkem. Ačkoliv je šišlání jistě roztomilé a v batolecím období neškodné, neposkytuje od určitého věku dětem prostor učit se nová slůvka a rozvíjet správnou výslovnost. V momentě, kdy děti začínají používat slova a tvořit první jednoduché věty, berte své ratolesti jako sobě rovné a pokuste citoslovce „ham“ nebo „pa“ nahradit těmi správnými slovy.
Vyprávění příběhů a čtení knih
Čtení pohádek a příběhů by mělo být součástí života každého dítěte. Pohádky totiž nejenže baví, ale také vzdělávají a to hned v několika oblastech. Pomáhají například s rozvojem řeči a slovní zásoby, ukazují barevnost rodného jazyka, podporují paměť a fantazii dítěte. „Děti, kterým se pravidelně čte nebo jim rodiče vypráví příběhy, často chápou souvislosti a slova mnohem lépe. Nabírají bohatší slovní zásobu, což může pomoci například i při nástupu do první třídy,“ říká Jitka Kaulfuss. Mimo to se děti učí pochopit rozdíl mezi dobrem a zlem.
Trpělivost růže přináší
Velký posun v rozvoji řeči můžeme pozorovat, jakmile se dítě postaví a osamostatní v chůzi. Dalším mezníkem v rozvoji řeči je věk kolem 3 let, kdy už je potomek schopen vyjadřovat se v jednoduchých větách, klást jednoduché otázky a odpovídat na otázky. Rozvoj samostatné mluvy je dlouhodobým procesem a trvá několik let, proto není nutné dítě za každou cenu opravovat, napomínat a skákat mu do řeči. Dítě může ztratit nit a nebude schopné sdělit myšlenku, mimo to můžeme negativně ovlivňovat jeho sebevědomí. Zkuste se proto vyhnout neustálému opravování a nechte dítě vyjádřit se, i když s chybami. Ty napravujete trpělivě, s láskou, citem a trpělivostí.
Offline mood
Málokterý rodič se v dnešní době vyhne tomu, aby alespoň na chvíli nepustil dítěti pohádku na tabletu nebo mu nepůjčil telefon. Podle expertů by děti od tří let neměly trávit před obrazovkou více než 10 minut denně, pro děti od čtyř do šesti let je vhodná maximálně půl hodina během dne. Dávejte si pozor také na to, kolik času trávíte na telefonu vy sami. Pro dítě jste vzorem a přirozeně vyžadujte to samé, co vidí u rodičů. Odložte proto mobil či tablet při obědě, večeři a nabídněte dětem plnou pozornost, oční kontakt a zájem. Uvidíte, že pak nebudou telefon vyžadovat v takové míře. „V době, kdy je běžné používat moderní technologie, se může zdát, že tyto vymoženosti dětem komunikaci s okolím nahradí. To je ale omyl, základem mezilidské komunikace bylo a stále zůstává mluvené slovo,“ uzavírá Kaulfuss.
zdroj foto / pexels