Zejména málo obydlené příhraničí skrývá nevšední přírodní poklady, zelené hřebeny a překrásné vodopády, které tvoří dokonalé pozadí pro letní výpravy, na něž se čím dál tím více lidí vydává na kole. Dobrodružství a objevování čeká na každém cyklistickém kilometru i na českých horách. S rozvojem elektrokol a potřebné infrastruktury se tyto oblasti staly dostupné i pro návštěvníky, kteří si do hor dříve na kole netroufali.
Zvyšující se zájem o letní cyklistiku na horách hlásí všechna horská střediska v ČR
Letní cyklistika na horách se těší stále větší oblibě. Podle opakovaných průzkumů pro Asociaci horských středisek je cyklistika na 2. místě preferencí sportů na českých horách od jara do podzimu (cca 45 % těch, kteří se chystají na české hory), předstihuje ji jen tradiční pěší turistika (cca 90 %).
„Lidé se začali do českých hor vracet a rostoucí obliba cyklistiky mezi Čechy se promítla i tady – pomáhají tomu např. cyklobusy, nové cyklotrasy apod. Když pominu excesy způsobené covidem, tak dlouhodobě zájem roste, umožněním dopravy kol na lanovkách a vstupem elektrokol se hory mnohem více otevřely rekreačním cyklistům,“ říká Petr Prouza ze Skicentra Deštné.
To potvrzuje i Zina Plchová ze Skiresortu Černá hora – Pec: „Ve Východních Krkonoších se i přes jejich nadmořskou výšku výrazně zvýšil zájem o cyklotrasy ve vyšších partiích hor a po jejich hřebenech. To souvisí právě s elektrokoly a rozvojem s nimi spojené infrastruktury, jako jsou např. půjčovny. Díky elektrokolu si i méně zdatný cyklista užije i na horách hezké trasy během jednoho dne.“
Tomáš Drápal z Horského resortu Dolní Morava doplňuje: „O cyklistiku na horách v Česku vždy nějaký zájem byl, ale od roku 2016 začala první vlna rozvoje v podobě budování single tracků a trailů. Po pár letech jsme se na cyklistiku zaměřili mnohem víc a podařilo se nám vybudovat komunitu lidí různých cyklistických úrovní, kteří se k nám opakovaně vracejí si zajezdit.“
Na českých horách za posledních 5–10 let výrazně přibylo vybavení pro cyklistiku
Horská střediska s letním provozem stále rozšiřují nabídku vybavení nejen pro cyklisty, ale i pro návštěvníky, kteří si chtějí jízdu na kole na horské dovolené přinejmenším vyzkoušet. „Konstantně roste zájem lidí o aktivní trávení dovolené a volného času, včetně cyklistiky. K uspokojení tohoto zájmu je potřeba investovat do související infrastruktury, což jako horský areál děláme, ale nikdy to nemůžou zvládnout jen samotná střediska; návštěvník to vždy pozná a ocení v horských regionech, kde jsou aktivní i místní obce nebo příslušný kraj,“ vysvětlujeMatěj Kratochvíl z Rodinného areálu Lipno.
Prakticky v každém horském středisku s letním provozem dnes najdete půjčovnu kol a dalšího vybavení pro cyklistiku. „Lidé rádi objevují a chtějí si vyzkoušet různé věci, ale pochopitelně velmi často nemají potřebné vybavení nebo jen na základní úrovni. Tak jako u jiných aktivit, i u cyklistiky jsou dvě základní skupiny: na jedné straně hodně aktivní cyklisté, kteří svým koníčkem intenzivně žijí, na straně druhé rekreační jezdci, kterým se nevyplatí kupovat třeba celoodpružená kola nebo nosiče na auto, ale při pobytu na horách si chtějí vyzkoušet jízdu na trailu nebo delší výlet na elektrokole,“ říká Matěj Kratochvíl z Rodinného areálu Lipno.To potvrzuje i Jakub Hanuš z areálu Ještěd: „Vyznavači elektrokol často využívají zdejší hustou síť zpevněných cest ještědskými lesy směrem nahoru, které je dovedou třeba až na dominantu Ještědu.“
Takřka v každém středisku si dnes můžete půjčit klasická horská kola včetně dětských, někde s ohledem na zájem návštěvníků vsadili na elektrokola, větší půjčovny nabízejí i dětské vozíky a sedačky. „Do naší půjčovny v Janských Lázních jsme pořídili opravdu výkonná elektrokola, jejichž baterie mají dostatečnou kapacitu, aby utáhla dětský vozík. Zároveň nabízíme i juniorská elektrokola, takže na cyklo výlet může vyrazit opravdu celá rodina,“ vypočítává Zina Plchová ze Skiresortu Černá hora – Pec.
Zapůjčení přilby je už dnes samozřejmostí, leckde dostanete v ceně půjčovného za kolo rovnou i jízdu na lanovce. Stále častěji také horské areály zřizují půjčovny přímo u jednotlivých cyklistických atrakcí a nemusíte se tak spoléhat jen na jednu či dvě větší půjčovny dole ve středisku. „Každé kolo po vrácení projde tzv. základní údržbou: umytí, promazání řetězu, vidlice. Dále proběhne kontrola brzd i brzdových destiček a kolo je připraveno na další den,“ upřesňuje Kamil Kotucz z Horského resortu Dolní Morava.
S kolem na lanovku i do cyklobusu
V 35 tuzemských horských střediscích s letním provozem jezdí lanovky, které čím dál víc využívají nejen pěší turisté, ale i návštěvníci hor s koly – všechny tyto lanovky umožňují dopravit nahoru zdarma kola, zpravidla prostřednictvím závěsných háků.
Provozní dobu lanovek v konkrétním středisku je možné předem zjistit na jeho webu nebo na portálu www.holidayinfo.cz, kde přehledně a na jednom místě každý najde řadu informací o mnoha horských střediscích – od provozu lanovek přes mapy a předpověď počasí až po záběry z webových kamer.
Horská střediska se snaží cyklistům i elektrocyklistům vyjít maximálně vstříc. „Nabízíme tzv. Cyklotour, kdy si cyklista výhodně zakoupí spojenou jízdenku na dvě lanovky ze Špindlerova Mlýna a z Herlíkovic na Žalý, díky čemuž během jednoho dne absolvuje nenáročný výlet krkonošskou přírodou vhodný také pro rodiny s dětmi, klidně na klasickém kole,“ říká Libor Kouřil ze Skiareálu Špindlerův Mlýn.
Přitom neplatí, že by kola vozili lanovkou jen jezdci na klasických horských kolech. I elektrocyklistům se vyplatí vyvézt se nahoru lanovkou, ušetřit kapacitu baterie a užít si pak delší výlet v horních partiích.
Rostoucí popularita elektrokol se projevuje v sortimentu půjčoven, zároveň v horských středicích přibývají dobíjecí stanice, kde si může elektrocyklista zdarma dobít baterii svého kola, klidně vlastního. Stejně rychle roste počet míst, kde je možné si umýt kola po výletu nebo dovádění na cyklotrailech – od jednoduchého zázemí s wapkou až po profesionální myčky kol. Při budování ubytovacích zařízení se zpravidla už rovnou počítá s prostorami pro uschování kol ubytovaných hostů.
V řadě horských regionů lze využít k přesunu cyklobusy, někde provozované obcemi a jinde přímo horskými středisky.
Trasy vhodné i pro rekreační cyklisty
K světově unikátní síti českého turistického značení v poslední době přibývá i hustá síť cyklotras a české hory v tomto nejsou výjimkou. Páteřní síť cyklotras se žlutými tabulkami nebo pásovým značením vyznačuje Klub českých turistů a horská střediska k ní přidávají některé vlastní trasy a cyklotraily.
Většina horských středisek s letním provozem uvádí na svých webových stránkách nejen provozní dobu lanovek a přehledy nabízených služeb, ale i tipy na konkrétní vyzkoušené cyklotrasy podle věku nebo zkušeností cyklistů. A opravdu teď nemluvíme o bikeparcích nebo náročných trailech pro „hardcore“ cyklisty (tyto záležitosti se na českých horách začaly před lety budovat jako první), ale o vyznačených trasách pro lidi, kteří prostě jen rádi občas sednou na kolo a projedou se přírodou.
Přibývá možností, jak si na českých horách mohou užít kolo rekreační cyklisté nebo rodiny s dětmi. I ve střediscích, kde už delší dobu funguje bikepark nebo cyklotraily, se stále více věnují i méně zkušeným jezdcům nebo dětem. Upravují a vytyčují se méně náročné trasy, objevují se začátečnické zóny a cvičné trasy pro výuku horské cyklistiky. Jedna z nejčerstvějších bude od července v areálu na Ještědu v podobě krátké stezky vytvořené menšími terénními úpravami, doplněné dřevěnými překážkami a kamennými pasážemi. Ve Skicentru Deštné v Orlických horách bude od července k dispozici nenáročný Rodinný trail. Další areály jako např. Lipno nad Vltavou nabízejí i kursy jízdy na trailech s instruktorem. Skiareál Klínovec má také skoro 70 km značených tratí různých obtížností pro horská kola a koloběžky, přičemž pod označením „Cyklistika bez námahy“ jsou zařazeny ty nejsnazší v podobě lesních cest svrchu dolů, které všechny končí dole opět u lanovky.
Návštěvníci areálu Lipno mají k dispozici cca 200 kilometrů cyklostezek vhodných pro cyklisty všech úrovní zdatnosti. Stezky jsou dobře značené a vedou krásnou krajinou okolo lipenského jezera a podél řeky Vltavy. „K nejhezčím patří okružní Jezerní cyklo/inline stezka v délce 21 km. Jde o součást Povltavské cyklostezky, velkého projektu Jihočeského kraje spojujícího místa kolem Vltavy. V současnosti se jezdí podél břehů Lipenské nádrže až do Loučovic, ale už se buduje další úsek do Vyššího Brodu, který má být dokončen letos na podzim,“ upřesňuje Matěj Kratochvíl z Rodinného areálu Lipno.
Unikátem, jehož obdobu v Evropě najdete už jen v rakouském Söldenu, je Bike Region Králický Sněžník, který pod jednou značkou propojuje 4 horské areály prostřednictvím tzv. Kralické magistrály. Nabízí 150 kilometrů jednotně značených cyklotrailů, srozumitelně škálovaných podle obtížnosti Family, Hobby a Expert, na které jsou navázané i cyklobusy. Všechny trasy jsou široké a mají dostatek bezpečných odpočinkových míst. Navíc jsou oddělené, takže se na nich nemíchají jezdci odlišných úrovní. Tomáš Drápal z Horského resortu Dolní Morava vypočítává: „Aby všechno dobře fungovalo, museli jsme nejen vybudovat doprovodnou infrastrukturu, tj. dobrý servis, vybavenou půjčovnu, prodej doplňků a náhradních dílů, profi myčku na kola a dobré značení tras, ale také zajistit dobrou informovanost a orientaci cyklistů – ti teď mají k dispozici mapu celého bike regionu i s 3D aplikací.“
Děti na kole a na horách? Rozhodně ANO!
Dětská cyklistika zažívá boom: rozšiřují se možnosti, zlepšuje se výbava i celková osvěta. Patří malé dítě na kolo nebo je to spíš rozmar rodičů, kteří jsou vášniví cyklisté? A od kolika let je vhodné začít?
Děti rozhodně na kolo patří, je to zdravý sport i rozptýlení. „Kolo musí děti bavit, je třeba vhodně vybrat terén i samotný stroj. Asi nikdo nevytáhne pětiletého prcka na šestihodinový výlet v kuse. Je potřeba myslet na zastávky a nějaké rozptýlení po cestě. Pokud to dítě nebaví, zasekne se a výlet může být zkažený“, říká Roman Blažek (Beany, výrobce dětských kol). Naštěstí v současné době vzniká kolem cyklistických tras spousta možností, jak si cestu zpříjemnit a dítě překvapovat rozmanitými aktivitami. Kromě občerstvení zaujmou děti různá hřiště nebo poznávací úkoly na informačních cedulích, úplně nejoblíbenější jsou různá stanoviště s možností hry s vodou. Zejména horská střediska se zaměřují na vytváření velmi interaktivních center, kde např. protéká voda různými koryty přes mlýny nebo je k dispozici i malá vodní plocha s dřevěným vorem. Jedná se o skvělé propojení míst, která v zimě slouží zimním sportům a v létě mají ideální podmínky pro zastávky turistů či cyklistů se svými dětmi.
Přibývá možností, jak si na českých horách mohou užít kolo i rodiny s dětmi. Upravují a vytyčují se méně náročné trasy, objevují se začátečnické zóny a cvičné trasy pro výuku horské cyklistiky. Například ve Skicentru Deštné v Orlických horách bude od července k dispozici nenáročný Rodinný trail. „Zavedený a vyhlášený klínovecký Trail park už také nabízí i méně náročnou desetikilometrovou trať Azur, která je v kombinaci s půjčením kol nebo koloběžek častým cílem školních nebo rodinných výletů“, říkáJaromír Hradil ze Skiareálu Klínovec.
Začínajícím novým trendem jsou naučné cyklostezky určené zejména nejmenším cyklistům. „Na téměř osmikilometrové cyklotrase Jízda za zvířátky, která vede z horní stanice ve Svatém Petru na Pláni ke spodní stanici lanovky, se děti dozvědí víc o životě zvířátek, která mohou při troše štěstí potkat na cestě krkonošskou přírodou,“ uvádí konkrétní příklad Libor Kouřil ze Skiareálu Špindlerův Mlýn.
Aby děti cyklistika bavila, je důležité nepodcenit výběr kola a je důležité si uvědomit, že DĚTSKÁ KOLA NEJSOU ZMENŠENINY TĚCH VELKÝCH! Do přibližně dvou a půl let je ideální odrážedlo, kde se naučí držet rovnováhu a ovládat řídítka, zhruba od tří let tedy mohou „přesedlat“ na kolo. „Obecně bychom doporučovali uzpůsobit společný čas tak, aby dítě mohlo být samo co nejvíce aktivní. Tzn. terén a délku tras uzpůsobovat dětem a nevozit je celý den jako zavazadlo ve vozíku či sedačce,“ vysvětluje Tereza Nováková, specialistka na fyzioterapii v pediatrii a sportu z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Bude samozřejmě záležet na programu každé jednotlivé rodiny, jak intenzivně budou s dětmi trávit společný čas na kole, jak náročný terén budou volit a jaké cíle si stanoví. Důležité je, aby v době, kdy se dítě učí plně ovládat kolo, byl volen bezpečný prostor. Kupodivu přeplněná cyklistická stezka v nížině může být nebezpečnější než dobře zvolená a málo frekventovaná trasa ve zvlněném terénu nebo v údolích hor.
Několik mýtů o dětské cyklistice
NA GEOMETRII RÁMU NEZÁLEŽÍ – pro pohodlí, zdraví dítěte i bezpečné ovládání kola je zásadní stavba rámu. „Rám nesmí být zbytečně dlouhý, posazení vůči řídítkům musí být v rovnováze. Dítě by nemělo být příliš vzpřímené anebo naopak v nepohodlném nezdravém předklonu. Kolo se pak dítěti hůře ovládá a ohrožená je tím pádem i jeho bezpečnost,“ říká Roman Blažek, Beany.
VÝBĚREM NESPRÁVNÉ VELIKOSTI NEUBLÍŽÍM, JE TO JEDNO – první dojem dítěte z kola a jízdy na něm je naprosto klíčový. Špatný výběr velikosti rámu dítěti často znechutí celou cyklistiku, protože se mu kolo prostě špatně ovládá. Spíš než dítě kolo, pak řídí kolo samo svého jezdce. Nemluvě o tom, že nepadnoucí rám a s ním související špatný posed na kole můžou mít neblahý vliv na pohybový aparát dětí. „Při neideálním posedu na kole bude dítě dříve unavené, pocítí diskomfort nebo dokonce bolest, což může mít negativní vliv nejen na pohybový aparát, ale i na stabilitu na kole, jistotu a dobrý pocit z jízdy,“ říká Tereza Nováková, specialistka na fyzioterapii v pediatrii a sportu z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy.
NA DESIGNU NEZÁLEŽÍ – design je tak trochu zapeklitá věc, musí vyhovovat jak rodičům, tak samotným dětem. Jízda na kole bude děti bavit víc, když budou mít kolo, které se jim líbí. Nás dospělé by přece taky nebavilo jezdit v autě, které se nám nelíbí 🙂
zdroj foto – archiv spol.