Díky propojování trhů se obchodní společnosti snaží o to, aby jejich služby a výrobky byly dostupné ve více jazykových mutacích. Překladatelské odvětví tak každoročně roste a meziročně dosáhlo 6,6 %. Nezávislá konzultantská organizace Common Sense Advisory (CSA) předpovídá, že obor poskytování jazykových služeb v roce 2019 celosvětově přesáhne úroveň 49,6 miliard dolarů.
Technologie versus lidský faktor
V oboru jazykových služeb se pomalu začíná počítat s tím, že klíčem k úspěchu je přijetí a využití nových technologií. Odvětvím stále více rezonují termíny jako CAT (Computer Assisted Translation), cloudové zpracování s možností přímého ovlivnění procesů klientem, nebo machine translation. “Automatizace umožňuje zlepšení tržní pozice, ale také ulehčuje firmě existenci v současném prostředí s nízkou nezaměstnaností a nedostatkem kvalifikované pracovní síly. Nový software zvyšující efektivitu překladatelské práce vzniká denně mezi stovkami vývojářů na celém světě,“ potvrzuje Bronislava Chudobová, ředitelka společnosti Skřivánek – jazykové agentury jež se v rámci hodnocení CSA zařadila mezi 50 největších jazykových agentur světa, přičemž v regionu střední a východní Evropy se stala úplnou jedničkou.
Nejzásadnějším technologickým trendem v překladatelství je zmíněná metoda CAT pracující s překladovými paměťmi. Počítač jednoduše řečeno rozpozná opakující se text a překladateli nabídne již existující překlad v požadovaném jazyce. Vyšší využití strojového překladu zajistí konzistentnost textů a vyřeší nedostatek překladatelů v určitých oborech. “Je důležité v oblasti technologií nezaostávat a neustále modernizovat. Také je pochopitelně potřeba zefektivňovat a zjednodušovat procesy. Díky tomu se lépe a rychleji zvládají velké objemy a minimalizuje se možnost lidské chyby. V současné době asi nejvíce rezonuje budoucnost se strojovým překladem. Umělé inteligenci ale chybí lidský faktor, jenž hraje důležitou roli především u textů uměleckého ražení, které si potřebují zachovat jistou autenticitu,” upřesňuje Bronislava Chudobová.
Obdobná je situace u automatických internetových překladačů. Ani u této technologie se zatím nepodařilo vychytat všechny mouchy – v případě odborných textů se správnost blíží odhadem k 80 %, zato u textů běžných bývají překlady kostrbaté a mnohdy i gramaticky nesprávné. Úspěšnost takovýchto otevřených automatických překladů přitom často závisí i na cílovém jazyku překladu. Například překlady do němčiny jsou dlouhodobě nepoužitelné. I přes veškeré pokroky je zkrátka stále co zlepšovat a překladatelský segment má před sebou stále řadu výzev.
Rok 2019 ve znamení domorodých jazyků
Jazyk není jen nástrojem komunikace se světem, ale pomáhá také definovat naši identitu, reflektovat historii a přijímat kulturu, která nás obklopuje. Považujeme za samozřejmost, že můžeme náš jazyk používat bez omezení a bez předsudků, i když trvalo staletí, než jsme si toto právo vybojovali. Někteří původní obyvatelé, jsou ale stále v zemích, ve kterých žijí, konfrontování s asimilací, či znevýhodněním v oblasti vzdělávání. Celosvětově existuje 7000 jazyků, a z toho je podle Organizace spojených národů 2680 jazyků v ohrožení. Jedinečné místní kultury, zvyky a hodnoty, které vydržely tisíce let, ale stojí za pozornost a pro jejich podporu se rozhodla také Mezinárodní federace překladatelů, která rok 2019 vyhlásila rokem domorodých jazyků, a podpořila tak potřebu kulturní rozmanitosti.
Mezi nepříliš známé, avšak existenciálně nejohroženější patří například Sámské jazyky (často nazývány také Laponskými jazyky), kterými hovoří obyvatelé nejsevernějších částí Finska, Norska, Švédska a také části Ruska. Sámské jazyky začaly ztrácet na síle při rozšiřování národních jazyků Skandinávských zemí a po staletích vytlačování jim hrozí potenciální zánik. Dalším zajímavým jazykem je například Karaimština – jedná se o specifický jazyk semitů z východní Evropy a podle posledních zdrojů tímto jazykem hovoří pouze 60 lidí z celého světa. Vlastní jazyky, které se nacházejí v současné době v ohrožení, často mívají také ostrované. Setkat se tak můžeme například i s Faeršitnou, keltským jazykem Manštinou ale i řeckou Tsakonštinou.„Kulturní a především jazykovou rozmanitost je potřeba podporovat. Jazyk nás dělá tím čím jsme, jen díky němu můžeme vyjádřit svoje pocity, touhy i potřeby. Ztratíme-li i zdánlivě bezvýznamné jazyky, ochudíme se o kulturní a společenské dědictví mnoha zajímavých národů a komunit. Jazykovou rozmanitost je zkrátka důležité podporovat,“ míní Bronislava Chudobová, ředitelka jazykové agentury Skřivánek.
Zdroj foto: archiv spol.