Důsledky bývají tragické – až 20% končí smrtí nebo závažnými trvalými následky jako je ztráta sluchu, amputace končetin, zjizvení kůže, deprese, epilepsie, atd. Jak tuto nemoc poznat a jak se jí bránit? Jaké pravdy a nepravdy o ní kolují?
FAKTA
- Vzhledem k nastaveným opatřením proti šíření onemocnění covid-19 dochází v posledních letech ke snížení řady infekčních onemocnění přenášených vzdušnou cestou, mezi něž patří i invazivní meningokokové onemocnění (IMO). V roce 2020 lékaři zaznamenali v České republice celkem 25 případů této infekce, u třech pacientů onemocnění skončilo úmrtím. Ve světovém měřítku IMO postihne přibližně 500 tisíc lidí každý rok.
- K úmrtí dochází dle statistik v deseti až dvaceti procentech případů, další pětina z přeživších pacientů má závažné celoživotní následky – amputace prstů, končetin, neurologická postižení (epilepsie, hluchota, mentální retardace) nebo problémy s fungováním ledvin.
- Úmrtí byla v České republice způsobena séroskupinami B, C a W, šlo jimi tedy předcházet očkováním.
- Na začátku připomíná onemocnění běžnou chřipku – v prvních 4 hodinách se zpravidla projevuje bolestí hlavy, horečkou, nevolnostmi. Přibližně po 8 hodinách se dostavují potíže s dýcháním, následně pak tuhnutí šíje, či citlivost na světlo. Už po 16 hodinách může nastat delirium, zmatenost a bezvědomí.
- Infekcí se může nakazit kdokoliv v jakémkoliv věku, nejvíce jsou však ohroženy děti od narození do 4 let a dospívající ve věku 15–19 let.
- V současné době již máme v ČR k dispozici vakcíny, které chrání proti nejčastějším kmenům – jedny pokrývají bakterie séroskupiny A, C, W, Y a další, které obsahují antigeny meningokoka séroskupiny B. Očkování je nejúčinnější formou prevence.
- Doposud stát hradil očkování u meningokoka skupiny B, pokud bylo zahájeno do dovršení šestého měsíce věku, a skupiny A, C, W, Y, pakliže vakcinace proběhla jednou dávkou v druhém roce života. Od ledna letošního roku navíc platí, že ze zdravotního pojištění je hrazeno také očkování v období mezi dovršením 14. a 15. roku.
MÝTY
- Očkování proti meningokoku není účinné, protože pokrývá jen některé kmeny.
- Meningokoky lze rozdělit do třinácti séroskupin – pouze šest z nich způsobuje život ohrožující onemocnění – A, B, C, W, X, a Y. V posledních letech již jsou i u nás dostupné vakcíny, které pokrývají všechny zmíněné kmeny meningokoka a jejich účinnost je vysoká.
- Když se pacient s meningokokovou infekcí dostane včas k lékaři a ten nasadí léčbu, vyvaruje se trvalých následků.
- Čím včasnější je lékařská pomoc, tím lépe. Onemocnění ale zpravidla postupuje tak rychle, že i přes včasný zásah lékaře, mohou být následky závažné.
- Antibiotika jsou účinné coby prevence onemocnění.
- Lidé, kteří vědí, že byli vystaveni přímému kontaktu s nemocným s meningokokovou meningitidou, dostávají krátkodobě antibiotika coby prevenci propuknutí nemoci. Preventivní podávání antibiotik lze však použít pouze v těchto konkrétních situacích. Jedinou skutečně účinnou prevencí je očkování.
- Meningokoková meningitida postihuje především malé děti do 4 let.
- Děti do čtyř let patří k jedné z nejohroženějších skupin. Druhou rizikovou skupinou jsou mladí lidé ve věku od 15 do 24 let a to především vzhledem ke svému sociálnímu chování, které usnadňuje přenos nemoci – pobyt v přelidněném prostředí (koncerty, kluby), líbání, kouření, soužití na kolejích, cestování a podobně. Ohrožení jsou i lidé nad 60 let a cestovatelé do oblastí s vyšším výskytem onemocnění.
- Nakazit se lze jen od viditelně nemocného.
- Není tomu tak. Velké riziko nákazy představují nosiči, kteří mají bakterii v sobě, mohou ji šířit, ale onemocnění u nich nepropukne. V tomto ohledu představují největší zdroj infekce pro ostatní věkové skupiny mladí dospělí. Až 24 % z nich jsou nosiči bakterie bez projevu příznaků.
- Meningokokovou infekci poznáme podle charakteristické vyrážky, která ji provází.
- Onemocnění mohou, ale nemusí, provázet petechie (mnohočetné tečkovité krvácení do kůže) či skvrny na kůži, které nezblednou ani tehdy, když na ně přitlačíme. Test můžeme provést pomocí něčeho průsvitného – například sklenice. Přesto nelze na tento test spoléhat a je dobré vyhledat lékaře vždy, když máme podezření.
Zdroj foto: ilustrační