Čili absolutní deprivace slunce v tomto období určitě není optimální volbou. Je třeba si však uvědomit, že během těhotenství je kůže mnohem citlivější a náchylnější ke spálení, proto u těhotných žen obvlášť platí pravidlo „všeho s mírou“. Pro těhotnou ženu platí všechna doporučení co se týče slunce jako pro ostatní populaci. Hlavní zásadou je nevystavovat se slunci v době od 11:00 – 15:00hod., používat krémy s ochranným faktorem SPF 30-50 +, nosit ochranné pomůcky jako klobouk a brýle.
Jsou ale jistá rizika, která se týkají pouze těhotných žen. Kvůli hormonálním změnám jsou těhotné ženy více náchylné k tvorbě pigmentových skvrn vlivem UV záření. Nazývá se to „těhotenská maska“, protože pigmentové skvrny jsou většinou rozmístěny na čele, tvářích a bradě v podobě masky. Tyto nehezké pigmentové změny vznikají kvůli vyšší produkci hormonu oxytocinu, který ovlivňuje vytváření melaninu, tedy kožního barviva. Co se týče výrobků na ochranu před sluncem, doporučovala bych v tomto období spíše upřednostnit přípravky na bázi fyzikálních filtrů před chemickými. Ty totiž pracují na principu odrážení slunečních paprsků (můžete si to představit jako zrcadlo), čili nedochází k žádné chemické reakci v kůži, jako je tomu v případě chemických filtrů.
Co se týče solária, nebyla provedena žádná studie ohledně vlivu na těhotenství a plod, ale výzkumy ukazují výrazný vzestup zhoubných nádorů kůže v populací od dob, kdy se začalo používat solárium. Solária žádný odborník těhotné ženě nedoporučí.
Může slunění nějak ublížit plodu? Způsobit nějaké těhotenské komplikace?
Jsou jistá rizika, která hrozí těhotné ženě a plodu při vystavování se nadměrnému UV záření. Při dlouhodobém přehřátí organismu těhotné ženy nad 38,5 ° C může dojít k poškození mozku plodu. Kvůli zvýšeným ztrátám vody díky rychlejšímu dýchání a zvýšenému pocení je vyšší riziko dehydratace než u ostatních lidí. Dehydratace negativně ovlivňuje nejen organismus matky, ale kvůli sníženému průtoku krve dělohou může ohrozit i plod. Z tohoto důvodu by budoucí matky měly obzvlášť dávat pozor, aby přijímali dostatek tekutin. V raném období těhotenství by měly dbát na ochranu před sluncem i proto, že ultrafialové paprsky snižují hladinu soli kyseliny listové nebo folátu v krvi, které jsou důležité pro správný vývoj páteře a mozku miminka.
Doporučení pro děti – jak chránit kojence před sluncem?
Dětská kůžička je na rozdíl od kůže dospělých ještě ne zcela vyvinutá, jemná, tenká, citlivěji reaguje na vnější vlivy. Neobsahuje ani potřebné množství kožního barviva – melaninu, který zajišťuje ochranu proti UV záření. Dětičky do 6 měsíců by proto neměly být vystaveny přímému slunečnímu záření vůbec. Kočárek by měl být vždy umístěn ve stínu, se stříškou, která by měla překrývat celé tělo dítěte. Děti do tří let by měly používat výhradně přípravky s SPF 50+ a minerálními filtry. Látky, které tvoří takovou fyzikální UV ochranu pocházejí z minerálů a jsou to na jemný prášek rozemletý oxid titaničitý a oxid zinečnatý. Pobyt na slunci by ani s takovou ochranou neměl přesáhnout půl hodinu a mělo by to být v období mimo nejškodlivějšího záření. Po třetím roce života mohou dětičky používat kombinované filtry (minerální i chemické) určené pro děti, též s SPF 50+ a pobyt na slunci u nich můžeme prodloužit.
Doporučení pro předškolní děti – na jak dlouho je „pustit“ na slunce, čím mazat?
Mezi 11. a 15. hodinou by dítě (stejně jako dospělý) nemělo být vystaveno slunci vůbec. Dítě je třeba natřít opalovacím krémem určeným pro děti alespoň 15 minut před pobytem na slunci, aby se krém stihl vstřebat (to však neplatí na krémy s fyzikálními filtry, které účinkují hned). Natření je třeba zopakovat každých 30-60 minut nebo po každém koupání, zpocení, resp. otření ručníkem. Pro Evropu platí norma používat 2 mg opalovacího krému na cm² kůže u dospělých a polovina u dětí (36 g, resp. 4 polévkové lžíce na dospělého, děti 18g, resp. 2 polévkové lžíce). Sluneční paprsky mohou vážně poškodit i zrak, na co je třeba dát pozor zvláště u malých dětí, které mají oči citlivější než dospělí. Nespoléhejte se ani na zamračenou oblohu, protože i oblaka propouštějí značné množství slunečního záření. Netřeba zapomenout na vhodné oblečení (nejlépe bavlněné) a stínění hlavy čepicí s kšiltem nebo klobouk.
Na co si dát u dětí pozor, pokud se od slunce spálí – kdy jít k lékaři/ jak to řešit doma?
Dětská pokožka má pro nevyvinutý imunitní systém omezené regenerační schopnosti, je proto náchylnější ke spálení. Zánět kůže kvůli nadměrnému slunění se přitom nemusí projevit hned, vrchol dosáhne až po několika hodinách po nadměrném vystavení slunci. Kůži po pobytu na slunci bych doporučovala každopádně ošetřit uklidňujícím krémem s hydratačními a regeneračními účinky. V případě spálení na postižené místo dejte opakovaně studený obklad a použijte panthenol ve spreji. Zklidnit podrážděnou pokožku pomůže i aloe vera, které podpoří regeneraci. Nezapomínejte ani na pitný režim, aby nedošlo k dehydrataci! V případě tvorby puchýřků jejich třeba překrýt sterilní gázou a vyhledat lékařskou pomoc. Neváhejte kontaktovat lékaře iv případě vzniku celkových projevů, jako je by nevolnost, zvracení, horečka, zimnice.
Je třeba zdůraznit, že spálení kůže v dětském věku je jedním z hlavních rizikových faktorů vzniku rakoviny kůže v pozdějším věku (tzv. Kumulativní dávka záření).
Vytvořeno ve spolupráci s MUDr. Hajnalka Méryová Faragó_dermatoložka a skincare expertka prodejen Marionnaud
ZDROJ FOTO. archiv spol.