Plevel v trávníku můžete sice zlikvidovat vhodným selektivním herbicidem, ovšem pouze v případě, že jste ochotni rozstřikovat po zahradě chemii. Zároveň je nutné postřik dělat velice obezřetně, aby vítr nezanesl herbicid i tam, kam nemá, a nezahubili jste i rostliny v přilehlých záhonech. Ručně pak z trávníku můžete odstranit nějakou tu pampelišku nebo bodlák. S jetelem si ale jen tak neporadíte.
Vertikutace a pravidelné sekání trávníku
Do jisté míry lze omezit výskyt plevele v trávníku pravidelnou vertikutací. Zabírá i hnojení trávníku a jeho pravidelné sečení. V hustém a zdravém trávníku se plevel hůře uchytí, navíc většina plevelů je na přísun živin méně náročná, a tak jim pravidelně hnojená půda s dostatkem živin moc nevyhovuje. „Značnou část plevelů spolehlivě zničíte častým a pravidelným sečením. Budete-li sekat trávník 1 – 2x týdně, většinu plevele to natolik vysílí, že postupně uhyne,“ radí Petr Tichý, produktový specialista sítě prodejen Hecht – specialista na zahradu.
V záhonech s plevelem zatočí kultivátor i čerstvá zemina nebo kompost
V případě zeleninových záhonů zpočátku plevel zničí důkladné rytí. „S rýčem je ale práce poměrně náročná, proto je vhodné využít kultivátor. S kultivátorem snadno a rychle rozmělníte půdu do hloubky takovým způsobem, jak to ručně udělat nelze. Semena plevele se díky tomu dostanou hluboko pod zem, kde nemají šanci vyklíčit. Na druhou stranu má prokypřená půda ideální podmínky pro klíčení semen, a to nejen těch, které vysejeme my, ale i těch, které k nám zanese vítr. Pak tedy přijde na řadu ruční pletí, protože neexistuje žádný selektivní herbicid, který by likvidoval pouze plevel,“ dodává Petr Tichý.
Pokud zakládáte nový záhon tam, kde léta bujela volně vysoká tráva a další vegetace, počítejte s tím, že budete s plevelem bojovat mnohem houževnatěji a déle. Půda v takových místech bude obsahovat spoustu semen různých travin, lučních květin a dalších bylin, které všeobecně v záhonu považujeme za plevel. Ty zde mohou čekat na vhodné podmínky k vyklíčení i několik let. Proto je nutné obrnit se na delší dobu trochou trpělivosti, nebo původní zeminu odkopat a nahradit novou, navezenou například z kompostárny.
Použití textilie v záhonech
Omezit výskyt plevelů lze i použitím netkané textilie, ta se však nehodí pod každou rostlinu. Textilie udrží v půdě vlhkost, a nemusíte proto tak často zalévat. Ideální je položit ji například pod jahody, které díky ní nebudou při dozrávání ležet přímo na hlíně a zahnívat. Na mrkev, ředkvičky a další setou zeleninu je ovšem textilie nepoužitelná.
Obdobně má jen malý význam dávat textilii pod mulč v okrasných záhonech. Mulč totiž poněkud tlí, a tak již za tři roky se na textilii vytvoří vrstva humusu, na které se plevel snadno uchytí. Jedinou výhodou v tomto případě je, že některým plevelům textilie zabrání v hlubokém zakořenění, a půjdou tedy mnohem snadněji vytrhnout.
Použijete-li textilii jako podklad pod záhony vysypané štěrkem nebo oblázky, ani v tomto případě nemáte vyhráno trvale. I zde se mohou uchytit časem semena nenáročných bylin. Ovšem ne vždy je nutné za každou cenu plevel hubit. Není totiž plevel jako plevel. Ve štěrku se nezřídka ráda uchytí například divizna, která je ve výběru místa, kde bude růst, hodně svéhlavá a nelze ji přesadit. Divizna v záhonu je proto takový malý zázrak. V květinových a bylinkových záhonech proto můžeme uplatnit i pravidlo, kdy některé rostliny cíleně ponecháme. Například luční kvítí může záhon nezvykle zpestřit, jiné bylinky využijete jako koření, nebo léčivky.
zdroj foto. ilustrační