Když se na váš vztah podíváme úplně od začátku, jak jste se poznali? Při jaké příležitosti?
Mirek: Poznali jsme se na stejném pracovišti, Maruška už tam byla měsíc nebo dva, dělala koučku a já jsem přecházel z jiného oddělení. Bylo to 16. listopadu 2016. Tím, že jsem měnil smlouvu a nefungovala mi karta, neměl jsem přístup do haly. Seděl jsem v kanceláři a dělal jsem tam nějaké papíry. Maruška mi měla přinést oběd z jídelny. Ale před tím jsme se ještě nikdy neviděli, neznali…
A kdo vám zadal, že máte přinést oběd?
Maruška: Naše tehdejší šéfka-shiftleader z jednoduchého důvodu, protože se Míra nemohl dostat na halu a obědy se vydávaly nahoře v kuchyňce. Jak jsem mu ten oběd nesla, šla jsem přes security, naklonila jsem tu krabičku a celá jsem se polila svíčkovou. A to jsem měla ten den bílé džíny.
Mirek: Já jsem seděl v kanceláři, najednou se rozrazily dveře, takhle mi to přistálo na stůl (udeří do stolu): „Tady máš tu svíčkovou, celá jsem se tím zlila.“ Zarazil jsem se a říkám: „Ahoj, já jsem Míra.“ Maruška byla pěkně vytočená, takže jsme se seznámili poměrně na divoko.
Takže první seznámení nebylo úplně pozitivní?
Maruška: Hmm, to ne. Myslím, že si říkal něco jako: „Ježišmaria, co to je?“
Mirek: Já jsem kliďas, mám rád pohodové lidi, takže mě to docela rozhodilo. Až postupem času jsme začali lehce flirtovat. Maruška pak pošťouchla kolegu ať pošťouchne mě…
Maruška: Řekla jsem mu doslova: „Tak mi ho dohoď ne? Řekni mu, že se mi líbí…“
Mirek: Kolega mi to vyřídil. A o nějakou dobu později jsme měli večírek, který byl v Praze, tak jsme celý tým spali u Marušky. No a na večírku to nějak zajiskřilo a od té doby jsme vlastně spolu.
Pak jsi pozval Marušku na rande?
Mirek: My jsme se víceméně dali dohromady na tom večírku, popíjeli jsme, tancovali jsme, a rozuměli jsme si. Najednou jsme zkrátka byli spolu.
Berete to tedy jako výhodu, že spolu pracujete v Amazonu?
Mirek: Je to hezké, že máme společné volno, to beru jako velkou výhodu. Tím, že pracujeme na směny máme sladěný spánek i volno.
Maruška: Určitě je to pro mě benefit, protože máme stejný režim, a tím pádem se více vídáme.
Mirek: Já si ani teď nedokážu představit, že bychom dělali někde jinde, jak by to fungovalo.
Takže všechno klape?
Oba: Víceméně. (smějí se)
Maruška: Jasně, tak jako všechny páry se občas pohádáme, ale spíš kvůli malichernostem, že támhle neumyl hrneček a podobně.
Mirek: Ano, já se snažím situaci rychle uklidnit, jsou to opravdu jen maličkosti. Teď jsme si pořídili kocourka tři měsíce zpátky…
Maruška: Takže máme miminko.
Mirek: Je docela divoký, dává nám zabrat.
Řeknete nám ještě nějakou perličku na závěr?
Maruška: Svatební noc jsme strávili prakticky ve třech, no a byl to náš kolega z práce.
Mirek: Nepodařilo se mu nějak dostat do kempu a neměl kde spát, tak se probudil prostě vedle nás.
Maruška: Takže jsem se probudila a říkám si: „A kde je jako Míra? A proč je tady ten kluk?“ Ale nakonec jsme si vše vysvětlili, a my aspoň můžeme historku dávat k dobru.
Zdroj foto: archiv PR ag.