Tradice křížem krážem po světě
V Česku se Velikonoce nesou v duchu pomlázky, kraslic a velikonočního beránka. Naopak v Polsku musí dívky počítat s tradiční „Śmigus-dyngus“, tedy pořádnou dávkou ledové vody. Ve Finsku se zase děti převlékají za čarodějnice a koledování si zpestřují přáním štěstí výměnou za sladkosti. Ve Španělsku jsou Velikonoce spojeny s dramatickými procesí Semana Santa, které symbolizují ukřižování a zmrtvýchvstání Krista. V Řecku je zvykem barvit vejce na červeno jako symbol Kristovy krve. Ve francouzském městečku Haux se zase každoročně připravuje omeleta ze 4500 vajec, která nasytí až tisíc lidí na hlavním náměstí.
Svátky jara, které Velikonoce symbolizují, se však slaví po celém světě. V USA dokonce i v Bílém domě, kde se od 19. století pořádá tradiční kutálení vajec. Na druhé straně světa, v Brazílii, mají Velikonoce karnevalový nádech a čokoládová vajíčka, často ručně vyráběná, hrají hlavní roli. Na Filipínách jsou oslavy Velikonoc značně dramatické – věřící si zde připomínají Kristovo ukřižování natolik realisticky, že jde o jednu z nejextrémnějších tradic na světě.
Evropa: Od beránka po tresku
Velikonoce nejsou jen o tradicích, ale také o jídle, které spojuje rodiny u společného stolu. V Česku si sváteční stůl neumíme představit bez velikonočního beránka a nádivky z jarních bylinek. „Tradiční beránek společně s mazancem nebo čokoládovými vajíčky s překvapením patří každoročně mezi nejvíce kupované velikonoční produkty v našich prodejnách,“ říká Sven Sage, vedoucí nákupu dry food ze společnosti PENNY.
V Polsku zase dominuje bílá klobása, šunka a chléb se solí a čerstvým křenem. Španělé milují solenou tresku bacalao, ale i torrijas, což je sladký smažený toast s cukrem a skořicí. V Řecku podávají polévku z jehněčích vnitřností (Magiritsa), která je tradičním pokrmem pro ukončení půstu. Britové si oblíbili voňavé kořeněné bochánky s křížem Hot Cross Buns, Italové naopak nedají dopustit na tradiční Colomba di Pasqua – sladký moučník ve tvaru holubice přinášející symboliku míru a jara.
Velikonoce a exotika
Velikonoční stoly se liší nejen v Evropě, ale i za oceánem. V Ekvádoru se připravuje Fanesca, hutná polévka z luštěnin a brambor, zatímco Mexičané na Velký pátek servírují svou Capirotadu, sladký chlebový pudink se skořicí, hřebíčkem a sýrem. Na Bermudách se drží velikonoční kombinace tresky a ovocného koláče. V africké Keni je sváteční tabule plná místních specialit, jako jsou tenké placky chapati, grilované maso (nyama choma) nebo kořeněná rýže pilau.
Velikonoce jsou zkrátka svátkem tradic, dobrého jídla i rodinné pohody, a to platí v kterékoliv křesťanské zemi na světě. Dárky pro koledníky, suroviny na pečení ale i různé pochutiny z prémiové řady Selection, seženete v prodejnách PENNY po celém Česku.
Velikonoční beránek
8–10 PORCÍ | PŘÍPRAVA: 25 MINUT | PEČENÍ: 45 MINUT
Suroviny:
- 350 g hladké mouky Karlova Koruna
- 1 sáček kypřicího prášku do pečiva
- 230 g krupicového cukru
- špetka soli
- nastrouhaná kůra z 1 citronu
- 6 vajec
- 130 ml rostlinného oleje
- 240 g smetanového jogurtu BONI
- šťáva z 1 citronu
- olej na vymazání formy
- hrubá mouka na vysypání formy
- moučkový cukr na závěrečné poprášení
Postup:
Předehřejte troubu na 170 °C. Do větší mísy prosejte mouku spolu s kypřicím práškem. Přidejte cukr, špetku soli a citronovou kůru. Promíchejte vše vařečkou, aby se suroviny rovnoměrně spojily. Do suché směsi rozklepněte vejce, přilijte olej, jogurt a citronovou šťávu. Trpělivě míchejte, dokud nevznikne hladké a vláčné těsto. Nechte ho na několik minut odpočinout. Mezitím si připravte formu: potřete ji olejem (ideálně mašlovačkou) a vysypejte hrubou moukou. Přebytečnou mouku jemně vyklepejte. Těsto nalijte do připravené formy a pečte přibližně 45 minut. Ke konci pečení proveďte test špejlí – pokud ji zapíchnete do středu těsta a vytáhnete suchou, je beránek hotový. Po upečení nechte beránka chvíli vychladnout. Pokud těsto přilnulo k formě, opatrně ho uvolněte nožem podél okrajů. Poté beránka vyklopte. Přendejte ho na slavnostní mísu a poprašte moučkovým cukrem.
Zdroj foto: PENNY