Kuličky dávnověku
Nejsou původem z Evropy, přesto se o jáhlách mluví jako o potravině starých Slovanů. Na naše území se jako většina dalších superpotravin dostaly z Asie, kde se pěstují už tisíce let. Dnes jsou populární po celém světě a díky své výživové hodnotě a univerzálnímu využití se těší velké oblibě.
Bohatství na talíři
Pokud se divíte, co jáhly dělá tak výjimečnými, podívejme se na jejich zdravotní výhody. Jsou skvělým zdrojem vlákniny, která napomáhá udržovat zažívací systém v kondici a snižuje riziko srdečních chorob. Dále jsou bohaté na minerální látky, jako je železo, hořčík a zinek. Tyto minerály podporují zdraví kostí a imunitního systému. A co víc, jáhly jsou skvělým zdrojem bílkovin, což je důležité zvláště pro vegetariány. Co se týká dalších nutričních hodnot, tak jsou jáhly bohaté na vitaminy skupiny B, vitamin E a antioxidanty, které chrání tělo před poškozením volnými radikály. Díky nízké kalorické hodnotě se řadí mezi potraviny, které se doporučují konzumovat při redukci hmotnosti.
Naslano i nasladko
Příprava jáhel je opravdu jednoduchá a můžou být součástí nejrůznějších pokrmů. Dají se vařit, péct a dokonce i smažit. Přidávat je můžete do polévek, salátů nebo servírovat jako přílohu místo rýže či těstovin. Dají se využít i do sladkých pokrmů. Připravit z nich můžete palačinky, kaše a jiné dezerty. Konzumovat je lze i několikrát do týdne. O tom něco ví obhájci zdravého životního stylu.
„Zastánci vyváženého a pestrého jídelníčku s vybalancovaným množstvím makroživin, vitaminů a minerálních látek jáhly pravidelně konzumují v týdenním, čtrnáctidenním či třítýdenním cyklu,“ doporučuje Mgr. Milan Merva, specialista na zdravý životní styl značky Menu Gold a osobní trenér.
Zajímavosti ze světa
V některých částech světa jsou jáhly považovány za symbol štěstí a prosperity. Například v Indii jsou nedílnou součástí náboženských obřadů a řadí se k posvátným plodinám. V části afrických zemí bývají základní potravinou mnoha tamních komunit, díky své schopnosti růst i v chudých půdách a znevýhodněných klimatických podmínkách. Jsou relativně nenáročné na vodu, na rozdíl od jiných obilovin, což je činí atraktivní volbou pro pěstování v suchých oblastech světa.
Jáhlové placky s krůtím špízem a tzatziki
4 porce
Ingredience
Placky:
250 g jáhel Menu Gold
75 g mrkve
75 g cukety
2 vejce
150 g cibule
21 g kvasnic
2 lžíce hladké mouky
Tzatziki:
400 g okurku hadovky
200 g řeckého bílého jogurtu
2 lžíce olivového oleje
snítka kopru
stroužek česneku
citrón
Špíz:
500 g krůtích prsou
60 g červená cibule
120 g papriky
100 g klobásy
slunečnicový olej
sůl
pepř
Postup
Jáhly spaříme horkou vodou a vložíme do vroucí osolené vody. Vaříme cca 15 minut do měkka. Zbytek vody scedíme a jáhly necháme vychladit. Poté k nim přidáme najemno nastrouhanou mrkev a cuketu, vejce, nadrobno nakrájenou cibulku, rozdrobené kvasnice a dochutíme solí a pepřem. Dobře promícháme a zahustíme hladkou moukou. Z těsta vytvarujeme placky o tloušťce cca 1,5 cm, které necháme 25 minut na teplém místě vykynout a poté je pomalu smažíme dozlatova z obou stran.
Na tzatziki nastrouháme okurky, které osolíme, necháme 15 minut odpočinout a poté z nich vymačkáme vodu. Jogurt osolíme, opepříme a vmícháme do něj olivový olej a nasekaný čerstvý kopr. Vše spojíme a ochutíme česnekem a citrónovou šťávou.
Maso na špízy nakrájíme na větší kostičky, osolíme a pepříme. Dále si nakrájíme Papriku, červenou cibuli i klobásu nakrájíme na zhruba stejně velké části. Maso a zeleninu střídavě napichujeme na špejli. Špízy opékáme ze všech stran na pánvi s trochou oleje a dáme dopéct do trouby na 180 °C dle velikosti na cca 12-14 minut.