Na předních příčkách onemocnění, která ohrožují bezpečnost silničního provozu, je šeroslepost. Schopnost řídit po setmění je u lidí s touto oční vadou tak snížená, že mohou představovat hrozbu sobě i svému okolí. „Onemocnění se projevuje zhoršeným nebo zaniklým viděním za šera, obtížemi spojenými s orientací ve tmě nebo v mlze a pomalejším přizpůsobováním zraku při přechodu ze světla do tmy. Příčinou je většinou špatná funkce zrakových tyčinek v oku. Při tomto onemocnění by se měl řidič, pokud možno, řízení za šera a v noci raději vyhnout,“ upozornil Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.
Řada šeroslepých lidí nevěnuje své oční vadě dostatečnou pozornost. Neléčená šeroslepost přitom může zrak trvale ovlivnit. „Přes den za dobrého osvětlení vidí člověk normálně, vidění se ale výrazně zhoršuje za šera a ve tmě, ztrácí se i periferní vidění, po rozednění se situace opět upravuje k lepšímu. Člověk má potíže nejen při řízení auta v noci nebo v mlze, ale také s orientací v tmavých prostorech, hůře se například pohybuje v prostoru a vyhýbá se nábytku. V pozdějších stadiích onemocnění dochází k postupné ztrátě centrální zrakové ostrosti a vidění se tak neupraví na původní hodnotu ani při dobrých světelných podmínkách,“ popsala Denisa Čamková, lékařka vyškovské oční kliniky Gemini.
Příčiny šerosleposti mohou být dědičné i získané. Léčit se prozatím dá jen druhá z variant. „Dědičná jsou onemocnění sítnice provázená degenerací zrakových tyčinek, které převážně zajišťují vidění za zhoršených světelných podmínek. Tato onemocnění jsou spíše vzácnější a většinou se projevují kolem 20. až 40. roku života. Získané formy mohou souviset s nedostatkem vitaminu A, například při poruchách vstřebávání živin – ty se mohou projevit již v dětství nebo při nedostatku vitaminu v potravě. Dále může zhoršené vidění za šera doprovázet další oční vady – nekorigovaná refrakční vada, šedý zákal, postižení zrakového nervu nebo užívání některých léků. Při nedostatku vitaminu A je důležitý jeho zvýšený přísun. Je vhodné doplňovat i další látky nezbytné pro správnou funkci světločivných buněk, mezi ty patří lutein a omega 3 nenasycené mastné kyseliny. V případě dědičných dystrofií je léčba prozatím ve stadiu výzkumu,“ uvedla Denisa Čamková.
Doplňovat vitaminy by ale měli i řidiči, kteří vidí dobře. „Řidiči jistě dobře znají efekt oslnění oka světly protijedoucího vozidla. Řidič pak jede v závislosti na rychlosti vozidla několik desítek metrů prakticky poslepu. Zrychlit jejich reakce může lutein, který v krystalicky čisté podobě obsahuje například doplněk stravy Gemioptal Top-Q. Při jeho užívání se zrak dokáže adaptovat na změnu intenzity světla až o šest sekund kratší dobu, což při rychlosti 120 kilometrů za hodinu představuje vzdálenost až 200 metrů,“ uzavřel Pavel Stodůlka.
Zdroj foto: archiv spol.