1) Věnujete se individuálnímu koučinku. Obrací se na vás ženy,
které se potřebují na chvíli zastavit a vypnout od toho hektického
života, ale nějak to neumí, snažíte se jim pomoct najít tu
cestu a směr. Co vás k tomu přivedlo a v čem spočívá vaše konzultace?
mohla byste to více přiblížit?
K individuálnímu koučinku mě dovedla situace, kterou jsem zažila na podzim minulého roku. Tehdy jsem se ocitla na pokraji vyhoření, což mě donutilo na sobě pracovat. Se vzděláním a kurzy, které jsem absolvovala jsem věděla, jak na sobě pracovat. Když jsem se na sociálních sítích podělila o své zkušenosti, oslovilo mě pár mých kamarádek, že jsou ve stejné situaci a chtějí na sobě začít pracovat. Ta myšlenka, že mohu pomoc dalším ženám se mi natolik líbila, že jsem se rozhodla pro individuální koučink.
Cílem konzultace je získat větší kontrolu nad svým životem, lépe zvládat stresové situace a vyvinout pozitivní vztah k sobě. Společně identifikujeme zdroj dlouhodobého stresu a negativního vnímání sebe. Stanovujeme konkrétní cíle, kterých chce žena dosáhnout a poté společně vypracujeme plán, jak stanovených cílů dosáhnout. Tento plán zahrnuje identifikaci konkrétních kroků a strategií pro řešení stresových situací a zlepšení vnímání sebe samotné. Zaměřujeme se na zvládání emocí, kdy se žena učí rozpoznat a efektivně reagovat na své emoce. Během cesty k dosažení cílů ženy podporuji a společně řešíme výzvy, které se vyskytnou. Pravidelně hodnotíme pokroky směrem k dosažení cílů a případně plán a strategii upravujeme podle potřeb. Každá žena má svou jedinečnou cestu a já jsem pro ně zde, abych jim pomohla na této cestě najít vlastní sílu.
2) Mohou se na Vás obracet i muži?
Individuální koučink mezi mnou a mým klientem je postaven zejména na vzájemné důvěře, respektu a podpoře. Je důležité, aby měli klienti pocit, že mohou být otevřeni ve svých potřebách, cílech a problémech. Z mé vlastní zkušenosti jsem zjistila, že někteří muži mají tendenci více důvěřovat kouči stejného pohlaví, a tak se mi muži otevírají méně. To ovlivňuje efekt koučinku, a proto preferuji práci se ženami.
3) Co nevidět vyjde vaše knižní prvotina s názvem „Nemám čas sama na
sebe“, mohla byste ji čtenářům více přiblížit? Pro koho je určena, kde
ji lze koupit?
Kniha je určena převážně pro ženy, které jsou během dne velmi zaneprázdněné, mají mnoho pracovních povinností, starají se o rodinu, domácnost a na sebe samotné zapomínají. Kniha je takovým průvodcem, jak se naučit ten čas pro sebe vytvořit. Je napsaná stručně, s konkrétními a jednoduchými tipy, bez složitých teorií a s prostorem pro zaznamenání svých odpovědí a poznámek. Skoro v každé kapitole si bude žena zaznamenávat své odpovědi nebo si dělat poznámky. Záznamy mají pomáhat ženám rychle se zorientovat a poskytuje jim podporu při vytváření nového zvyku. Pomáhá jim nalézt motivaci a obnovit ji v případě, že ji ztratily. Navíc záznamy s odpověďmi a poznámkami mohou být užitečné při vytváření strukturovaného plánu, který je součástí knihy. Knihu lze koupit na mých webových stránkách www.saynotostress.cz v sekci „Průvodce za lepším já“, kde je dostupná ve dvou variantách.
4) Máte nějaké tajné přání, sen, který byste si chtěla splnit nebo čeho
byste chtěla dosáhnout?
Od dětství mám sen o vlastním klavíru a schopnosti hrát na něj. Hudba je pro mě nekonečným zdroje radosti, a právě v tónech klavíru nacházím nesmírný klid a uvolnění. Doufám, že si toto přání brzy splním a naučím se na něj hrát.
5) Co byste na závěr poradila čtenářkám, které řeší třeba podobné
problémy nebo prochází životními situacemi, které jste zmínila
(vyhoření, přepracování, nízké sebevědomí,…), jak poznat, že se něco
děje a je to špatně, jak se tomu snažit vyvarovat?
Ráda bych všem čtenářkám, které se potýkají s problémy spojenými buď s dlouhodobým stresem nebo nedostatečným časem pro sebe, doporučila, aby se s těmito obtížemi začaly vypořádávat. Každá z nás má svou vlastní hranici, ale existuje riziko, že tělo dosáhne svého limitu a dojde k duševnímu i fyzickému vyčerpání, což může nakonec vyústit v syndrom vyhoření. Důležité je přestat se porovnávat s ostatními. Pokoušet se držet krok s někým jiným nemusí být pro naše zdraví a kvalitu života prospěšné. Přiznat si to a začít na sobě pracovat je ten nejdůležitější krok, který může udělat každá žena.
Jak můžete poznat, že něco není v pořádku? To poznáte podle fyzických projevů (např. únava, nespavost, bolesti, trávicí potíže), emocionálních signálů (jako je podrážděnost, úzkost, pocit bezmoci), ztráty motivace (např. ztráta zájmu o práci či aktivity, které vás dříve motivovaly) nebo sociální izolace (např. omezení sociálních aktivit).
Prevence zahrnuje zvládání dlouhodobého stresu a udržování rovnováhy mezi pracovními povinnostmi, osobním životem a péčí o sebe.
