1. Před více než rokem jste s kapelou Groove Army světu představili unikátní audiovizuální projekt Royal Squad. V čem tkví jeho jedinečnost?
Royal Squad je veliká koncertní show, na pódiu je 12 bubeníků, bicí sada, DJ, používáme i barely a obří gongy. Jsou to naše autorské skladby, a přesto, že to nejsou zpívané písně, je to kompletní koncertní program. Vizuální složka je pro nás velmi důležitá, myslím, že dnes si návštěvník koncertu zaslouží víc, než jen kvalitní muziku. Proto máme na míru šité kostýmy, masky, komplexní choreografii a scénář. Celá show působí jako celek a lidem, kteří to vidí poprvé živě, opravdu vyrazí dech.
2. Letos s touto show už podruhé míříte do Lucerna Music Baru. Na co se můžeme těšit?
Z koncertů v Lucerně chceme udělat tradici, poprvé jsme ji skoro zaplnili, hodně nás to bavilo. Vždy chceme mít něco nového. Minulý rok to byl křest naší desky Enter the G.A.R.S., letos je to vzácný host, můj kamarád, houslový virtuos Pavel Šporcl. Odehrajeme unikátní set postavený přímo pro tuhle show, žádnou jednu skladbu a ahoj :-). Bude to opravdu velké, takže dorazte 25. 11. do Lucerny!
3. Velkou část vašeho pracovního diáře plní také projekt Bubny do škol, proč jste se rozhodl věnovat právě dětem na základních školách?
Bubny do škol jsou jedním z našich nejpopulárnějších projektů. Na mnoho termínů se kvůli svému vytížení nedostanu osobně, ale mám skvělý tým, který s programem samozřejmě nonstop jezdí. Děti na základních školách jsou skupinou, které bychom se měli věnovat rozhodně nejvíc. Dopřávat jim širokou škálu programů, rozvíjet je na všech úrovních. Budou naší budoucností. Školství se skoro nemění, po mnoho let se učí podobně, jsme rádi, že se ředitelé škol snaží přinést dětem nějaký „čerstvý vítr“, nebo zážitek, na který budou vzpomínat, a který jim toho může dát opravdu hodně. Nejde jen o bubnování. Ten program klasickou hodinu bicích na několika úrovních přesahuje Posiluje sociální vazby, využívá se jako prevence proti šikaně. Děti musí spolupracovat, aby zahrály skladbu. Je to vlastně podobná metodika, kterou používáme pro největší firmy světa, akorát ji samozřejmě jinak komunikujeme a hrajeme jiné věci. Ale rozvíjet v dětech podobné aspekty je myslím zásadní, jsou velmi tvárné.
4. Málo kdo o vás ví, že kromě hudebníka jste také textař. Psaní vás bavilo od dětství nebo jak jste se k němu dostal?
Opravdu to není něco, co bych nějak deklaroval všude kam přijdu :-), ale baví mě to dlouho. Vlastně jsem se psaním živil ještě dřív než muzikou. Byl jsem v redakci nějakou dobu, když jsem přišel do Prahy a potřeboval vydělat dost peněz, abych pak mohl dopoledne zkoušet s kapelami. Dnes tedy občas někomu něco otextuji, vlastních skladeb mám v šuplíku hodně a přemýšlím co s tím dál, a mimo jiné píšu blog jako jeden projekt a napsal jsem třeba i jeden ze sloganů pro KFC :-). Fakt mě to baví.
5. Aktivit máte požehnaně, blíží se Vánoce a s nimi doba firemních večírků a párty, což znamená dvojnásobné pracovní nasazení. Budete mít alespoň o svátcích volno? A jak vlastně odpočíváte?
Paradoxně to zatím vypadá, že listopad je náročnější, než bude prosinec. Hodně společností přesouvá své vánoční párty už i na leden, a startují tak nový rok, navíc tento měsíc toho máme opravdu požehnaně. O svátcích doufám, že volno bude, ale stejně to dlouho nevydržím :-). A to že vlastně muzikant nejezdí neznamená, že není práce. Ve volných dnech se to všechno chystá, takže je spousta schůzek, zkoušek, nebo natáčení, prostě řeší se ta produkční činnost, na kterou není kapacita při koncertním vytížení. Nejradši odpočívám u vodní dýmky s knížkou, nebo malým PlayStationem :-), ale skutečný relax mám až doma, v Teplicích. Na to se každé svátky těším nejvíc. Na svoji nejbližší rodinu. S tou druhou, bubenickou, se vidíme skoro denně v Praze.
Zdroj foto: archiv Tokhiho