Stinné stránky slunce
Všichni víme, že vystavovat pleť přímému slunečnímu záření je riziko, na druhé straně se lidský organismus bez slunečních paprsků neobejde. Přínosy i nebezpečí slunění shrnuje doktorka Hajnalka Méryová Faragó, expertka pro skincare Marionnaud: „Sluneční záření vyvolává v kůži celou řadu biologických procesů, které mohou být pro organismus užitečné, ale i škodlivé. Zabezpečuje syntézu vitaminu D3, který pomáhá udržovat zdravý metabolismus kostí. Kromě toho se mu připisuje preventivní účinek proti některým nádorovým onemocněním. Slunce také stimuluje tvorbu serotoninu, kterému se říká hormon štěstí a přispívá k psychické pohodě člověka. Sluneční záření je ale zodpovědné i za stárnutí kůže a povzbuzuje tvorbu volných radikálů, které napadají buněčné struktury, což může mít za následek vznik různých typů kožních nádorů.“
Pojďme se chránit
Vyhýbat se slunci zcela by byla chyba, a proto vše záleží na ochraně, kterou pleti poskytneme. „Alfou a omegou je používání krémů s ochranným faktorem, tzv. SPF (Sun Protection Filter). Tento faktor rámcově udává, na jak dlouho můžeme po nanesení daného přípravku vystavit kůži slunečnímu záření bez rizika jejího začervenání, výsledný čas chráněného pobytu na slunci ovšem závisí i na individuálním fototypu. Přípravky s ochranným faktorem vyšším než 50 však dokážou absorbovat víc než 99 procent UVB záření,“ vysvětluje doktorka Méryová.
O tom, které opalovací krémy jsou pro pleť nejlepší a nejbezpečnější, se vedou rozsáhlé diskuse. Minerálním opalovacím krémům (které poskytují kůži mechanickou ochranu tím, že paprsky odrážejí) bývá vyčítáno, že se těžko roztírají a ve většině případů obsahují neekologické nanočástice, zatěžující životní prostředí. Krémy na chemickém základě pronikají do pokožky, což zase u citlivých osob může vyvolávat podráždění, nebo dokonce alergické reakce.
Většina dnešních opalovacích krémů ale oba způsoby ochrany kombinuje a výsledkem jsou přípravky, které si z každé skupiny berou to nejlepší. Poskytují ochranu před UVA i UVB zářením, minimalizují alergické reakce pleti a na těle nezanechávají žádné viditelné stopy.
Kde, kdy a kolik?
„Kromě vhodného ochranného faktoru a fototypu je třeba zohlednit i čas opalování, geografickou polohu a nadmořskou výšku,“ vypočítává doktorka Méryová. Základní pravidlo zní: čím světlejší je naše kůže a čím blíže jsme k rovníku, tím vyšší ochranný faktor potřebujeme. „Pokud jsme v Čechách či na Slovensku, doporučuju začít s krémy se SPF 30+, které bych postupně měnila za SPF 20+. V tropickém nebo subtropickém pásmu bychom měli použít ochranu vyšší, SPF 50+.“ Zajímat bychom se měli i o ochranu před UVA zářením, které proniká do hlubších vrstev kůže a způsobuje její předčasné stárnutí. „Je-li na etiketě UVA v kroužku, znamená to, že přípravek vyhovuje stanoveným kritériím ochrany před tímto vysoce škodlivým zářením,“ radí expertka.
A na závěr ještě dobře známá, stará pravda: Opalovací přípravky je třeba nanést už 20–30 minut před opalováním. „Doporučená dávka opalovacího krému pro průměrného člověka je 2mg/cm2, což představuje asi 35 g na celé tělo (zhruba dvě polévkové lžíce na jedno natření),“ uzavírá doktorka Méryová. Šetřit na množství se rozhodně nevyplatí, když totiž ochranného krému naneseme málo, ochrana bude automaticky méně účinná. Při koupání je pak vhodné používat water-resistant přípravky a nanášet je každých 40 minut (tzv. water-proof přípravky nás ochrání zhruba na 80 minut, pak je třeba aplikaci zopakovat). A samozřejmě – klobouk a sluneční brýle s kvalitním UV filtrem s sebou!
Zdroj foto: archiv spol.