sobota 4. červnaec 2020

Láska na pracovišti

Míra a Maruška jsou spolu od roku 2016 a v srpnu minulého roku se vzali. Zajímavé na celé situaci je, že se do sebe zamilovali při pracovní směně v Amazonu. Jejich seznámení je tak inspirací pro všechny nezadané, kteří už nevěří, že se lze seznámit jinak než na sociálních sítích.

Když se na váš vztah podíváme úplně od začátku, jak jste se poznali? Při jaké příležitosti?
Mirek: Poznali jsme se na stejném pracovišti, Maruška už tam byla měsíc nebo dva, dělala koučku a já jsem přecházel z jiného oddělení. Bylo to 16. listopadu 2016. Tím, že jsem měnil smlouvu a nefungovala mi karta, neměl jsem přístup do haly. Seděl jsem v kanceláři a dělal jsem tam nějaké papíry. Maruška mi měla přinést oběd z jídelny. Ale před tím jsme se ještě nikdy neviděli, neznali…  

A kdo vám zadal, že máte přinést oběd?
Maruška:
 Naše tehdejší šéfka-shiftleader z jednoduchého důvodu, protože se Míra nemohl dostat na halu a obědy se vydávaly nahoře v kuchyňce. Jak jsem mu ten oběd nesla, šla jsem přes security, naklonila jsem tu krabičku a celá jsem se polila svíčkovou. A to jsem měla ten den bílé džíny. 
Mirek: Já jsem seděl v kanceláři, najednou se rozrazily dveře, takhle mi to přistálo na stůl (udeří do stolu): „Tady máš tu svíčkovou, celá jsem se tím zlila.“ Zarazil jsem se a říkám: „Ahoj, já jsem Míra.“ Maruška byla pěkně vytočená, takže jsme se seznámili poměrně na divoko.

Takže první seznámení nebylo úplně pozitivní?
Maruška: Hmm, to ne. Myslím, že si říkal něco jako: „Ježišmaria, co to je?“ 
Mirek: Já jsem kliďas, mám rád pohodové lidi, takže mě to docela rozhodilo. Až postupem času jsme začali lehce flirtovat. Maruška pak pošťouchla kolegu ať pošťouchne mě…
Maruška: Řekla jsem mu doslova: „Tak mi ho dohoď ne? Řekni mu, že se mi líbí…“ 
Mirek: Kolega mi to vyřídil. A o nějakou dobu později jsme měli večírek, který byl v Praze, tak jsme celý tým spali u Marušky. No a na večírku to nějak zajiskřilo a od té doby jsme vlastně spolu.

Pak jsi pozval Marušku na rande?
Mirek: My jsme se víceméně dali dohromady na tom večírku, popíjeli jsme, tancovali jsme, a rozuměli jsme si. Najednou jsme zkrátka byli spolu.

Berete to tedy jako výhodu, že spolu pracujete v Amazonu?
Mirek: Je to hezké, že máme společné volno, to beru jako velkou výhodu. Tím, že pracujeme na směny máme sladěný spánek i volno.
Maruška: Určitě je to pro mě benefit, protože máme stejný režim, a tím pádem se více vídáme.
Mirek: Já si ani teď nedokážu představit, že bychom dělali někde jinde, jak by to fungovalo.

Takže všechno klape?
Oba: Víceméně. (smějí se)
Maruška: Jasně, tak jako všechny páry se občas pohádáme, ale spíš kvůli malichernostem, že támhle neumyl hrneček a podobně.
Mirek: Ano, já se snažím situaci rychle uklidnit, jsou to opravdu jen maličkosti. Teď jsme si pořídili kocourka tři měsíce zpátky…

Maruška: Takže máme miminko.
Mirek: Je docela divoký, dává nám zabrat.

Řeknete nám ještě nějakou perličku na závěr?
Maruška: Svatební noc jsme strávili prakticky ve třech, no a byl to náš kolega z práce.
Mirek: Nepodařilo se mu nějak dostat do kempu a neměl kde spát, tak se probudil prostě vedle nás.
Maruška: Takže jsem se probudila a říkám si: „A kde je jako Míra? A proč je tady ten kluk?“ Ale nakonec jsme si vše vysvětlili, a my aspoň můžeme historku dávat k dobru.

Zdroj foto: archiv PR ag.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.