1) Kdy je nejlepší čas, vyhledat pomoc ve vašem centru? Není už pozdě, když došlo např. k pracovnímu vyhoření? Jak rozpoznat příznaky, abych přišla/přišel včas a dokázal se pak posunout v životě dál?
Kdy je nejlepší čas? Vždy, když přijde pocit, potřeba, vnitřní motivace ke změně, rozhodnutí, splnění snu, uzdravení,spokojenějšímu životu, vyčištění vztahů, lepší týmové komunikaci a k mnoha dalším momentům našeho života, ve kterých přemýšlíme, jak a kam dál. Vhodný čas vzít svůj život do svých rukou a tvořit si ho podle svých představ, je tedy vždy, není ničím a nikým omezen. Věříme, že jsme na světě, abychom byli šťastní, abychom se radovali, naplňovali svůj životní potenciál a byli dnes a denně plní energie. A z vlastní zkušenosti vidíme, že žít takový život je možné.
Pozdě, pokud pracovní vyhoření? Určitě je super, když k pracovnímu vyhoření vůbec nedojde, na druhou stranu, většina skvělých životních zkušeností nám přichází právě na základě nějaké těžké životní situace. Vždy záleží na tom, jaký k té konkrétní situaci zaujmu postoj, zda se naladím do role oběti nebo tvůrce. Role tvůrce přijímá individuální zodpovědnost za vše, co se jí děje a učí se. Tedy pokud se na vyhoření podíváme z perspektivy tvůrce a učení, můžeme být za něj v konečném důsledku rádi a cítit vůči němu vděčnost.
Jak rozpoznat příznaky, abych přišla/ přišel včas? Z našeho pohledu není nikdy pozdě a ani nikdy brzy. Člověk má hlavu, mysl, schopnost přemýšlet a rozhodovat se. Neustále nad něčím přemýšlíme, konáme příslušná rozhodnutí a ne vždy jsme spokojení. Ať se nacházíme v kterémkoli stavu a fázi života, je fajn mít někoho, kdo mi pomáhá jít k jádru, nahlédnout do sebe a uvědomit si, které způsoby přemýšlení mi prospívají a které nikoli. Ty nevyhovující pak nahradit jinými, pro mě prospěšnějšími, vedoucí ke spokojenosti, radosti, klidu….
Příznaků může být mnoho, obecně jim říkáme „problémy, potíže, věci k řešení, rozhodnutí, apod.“ Klíčový náhled tkví v tom, že pokud nezměním způsob přemýšlení, budou mi do života vstupovat pořád stejné překážky (problémy, potíže, věci k řešení, rozhodnutí, apod.) Problém se totiž nevyřeší z úrovně, na které vzniká.. 🙂
2) Kolik času by si měl zájemce vyhradit? Jistě to není otázka 2 hodin 🙂
To není 🙂 I když už po prvních dvou až třech sezeních se koučovaný uvolňuje, začíná vidět možnosti v širším spektru a své potřeby a cíle vnímá v reálnějších obrysech. Cítí se svobodněji a uvolněněji. Jedním z hlavních benefitů koučinku je nejen splnit svůj cíl, záměr, ale vytvořit si novou zkušenost, jak podobné záměry v životě řešit a prožitek z koučovacího procesu následně přetavit ve vlastní a pozitivní návyk. Naše doporučení z praxe je absolvovat první 3-4 setkání po týdnu, a každé další setkání pak optimálně po 14-ti dnech. Po uvědomění si záměru, nalezení motivace, nastavení cílů, plánu a akcí, následně v koučinkové sérii cíle naplníme. Doba trvání jedné koučovací série je nastavena po dohodě s koučovaným dle náročnosti cílů a jeho potřeby se setkávat. V průměru se jedná o 6-8 měsíců. V případě delší série, po 12-ti měsících navrhujeme pozastavení, aby nedocházelo k vytvoření zvyku na život s koučem a koučovaný měl prostor nové zkušenosti a postoje integrovat do svého života sám. Další setkání pak probíhají po odmlce a díky posunům a vývoji koučovaného, většinou na nových úrovních a hodnotách.
3) Stalo se vám, že někdo ze zájemců nedokázal pochopit myšlenku, to co vlastně sám u sebe chce změnit apod.?
Myšlence nebo záměru účastníka věnujeme na začátku dostatečný prostor právě proto, aby si zájemce ujasnil a uvědomil, s čím přichází a co to přesně pro něho znamená. Je důležité, aby svůj investovaný čas a energii v koučinku směřoval a využil přesně tak, jak je pro něho nejlepší a nejpřínosnější. Protože myšlenka či záměr pramení v koučovaném, vždy ji/ mu dobře rozumí. Náročnější pak bývá si představit, jak by měl vypadat její/ jeho ideální stav a jak jej docílíme. Ale tam právě začíná ta magická tvorba „nového já“ 🙂 Počáteční odpovědi „Já nevím, já nevím“ jsou nejčastější a je to v pořádku. Koučovaný se tak učí komunikovat sám se sebou a hledat odpovědi uvnitř sebe novým způsobem.Po krátkém čase to zvládne a vzniká u něho nový druh vnitřního dialogu a napojení na sebe, své pocity a potřeby.
4) Vím, že koučink,… není snadná práce a dělat ji řádně a efektivně je opravdu náročné. Kdo motivuje Vás?
Nejvíce nás motivuje radost našich parťáků (klientů). Koučink jednotlivců, týmů, klubů, komunit,…, milujeme a vnímáme jako naše osobní poslání. Správný koučink je v základu čistý a otevřený nehodnotící proces. Každá hlava má svůj vlastní vesmír, své vlastní postoje, vnímání, návyky. A ta různorodost postojů, vnímání a perspektiv je fantastická. Když pak vidíme, jak se koučovaný otevírá, je spokojenější, šťastnější a tuhle pozitivní vlnu šíří do svého života a svých vztahů, máme obrovskou radost a motivaci na sobě dále pracovat. Zároveň jsou naše charaktery (Dan, Ondra) velmi odlišné, denně se tedy od sebe mnoho učíme a motivujeme navzájem. Motivací pro nás je také každý člověk, který dělá svou práci poctivě, autenticky, profesionálně a s láskou. Z osobností koučinku jsou to například první koučové na světě Carl R. Rogers, John Whitmore, Timothy Gallwey.
5) Co byste chtěli říci světu?
Přátelé, jsme tu proto, abychom byli šťastní a spokojení. Vše, co pro to potřebujeme, už v sobě máme. Máme to teď a tady. Když to nevidíme, je třeba se na to podívat jinak, jiným pohledem, jinýma očima, jiným myšlením. Neztrácejte odvahu, sílu a víru 🙏
Zdroj foto: archiv společnosti